ब्राह्मण–क्षत्रिय-श्रेष्ठता-विवादः
Arjuna–Vāyu Dialogue on Brāhmaṇa and Kṣatriya Precedence
इमं मन्त्र जपन् श्राद्धे यताहारो हुकोपन: । दिग्गजोंने कहा--कार्तिक मासके कृष्णपक्षमें आश्लेषा नक्षत्र और मंगलमयी अष्टमी तिथिका योग होनेपर जो मनुष्य आहार-संयमपूर्वक क्रोधशून्य हो निम्नांकित मन्त्रका पाठ करते हुए श्राद्धके अवसरपर हमारे लिये गुड़मिश्रित भात देता है (वह महान् फलका भागी होता है) ।।
imaṃ mantraṃ japan śrāddhe yatāhāro hy akopanaḥ | kārtika-māse kṛṣṇa-pakṣe āśleṣā-nakṣatre maṅgalamayīm aṣṭamī-tithiṃ yogo bhavati | yaḥ pumān āhāra-saṃyama-pūrvakaḥ krodha-śūnyaḥ san nimnāṅkita-mantrasya pāṭhaṃ kurvan śrāddhāvasare asmākam arthāya guḍa-miśritaṃ bhaktaṃ dadāti sa mahān phala-bhāg bhavati || baladeva-prabhūtayo ye nāgā balavattarāḥ ||
دِگّگجوں نے کہا— “کارتک کے مہینے کے کرشن پکش میں، جب آشلِیشا نکشتر اور مبارک اَشٹمی تِتھی کا یوگ ہو، تب جو شخص خوراک میں ضبط رکھے اور غصّے سے پاک ہو کر، شرادھ کے موقع پر اس منتر کا جپ کرتے ہوئے ہمارے لیے گُڑ ملا ہوا چاول پیش کرے، وہ عظیم ثواب کا حق دار بنتا ہے۔”
रेणुक उवाच
Ritual efficacy is tied to ethical discipline: regulated food and freedom from anger, combined with proper timing and sincere offering, yields great merit.
Reṇukā describes an auspicious calendrical conjunction in Kārttika and prescribes a śrāddha practice—mantra-recitation and offering jaggery-mixed rice for the Nāgas—promising great spiritual fruit to the performer.