Previous Verse
Next Verse

Srimad Bhagavatam — Ashtama Skandha, Shloka 18

Raivata and Cākṣuṣa Manvantaras; Brahmā’s Prayers at Śvetadvīpa

Prelude to Samudra-manthana

निशाम्यैतत् सुरगणा महेन्द्रवरुणादय: । नाध्यगच्छन्स्वयं मन्त्रैर्मन्त्रयन्तो विनिश्चितम् ॥ १७ ॥ ततो ब्रह्मसभां जग्मुर्मेरोर्मूर्धनि सर्वश: । सर्वं विज्ञापयां चक्रु: प्रणता: परमेष्ठिने ॥ १८ ॥

niśāmyaitat sura-gaṇā mahendra-varuṇādayaḥ nādhyagacchan svayaṁ mantrair mantrayanto viniścitam

شری شُکدیَو نے کہا—یہ حالت دیکھ کر مہندر، ورُن وغیرہ دیوتاؤں نے آپس میں مشورہ کیا، مگر اپنی ہی تدبیروں سے کوئی قطعی حل نہ پا سکے۔ پھر سب دیوتا اکٹھے ہو کر سُمیرو پہاڑ کی چوٹی پر برہما کی سبھا میں گئے؛ وہاں پرمیشٹھی برہما کو دَندوت پرنام کر کے تمام واقعات عرض کیے۔

ततःthen
ततः:
Kāla (काल)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; तदनन्तरं (adverb: then/thereafter)
ब्रह्म-सभाम्Brahmā’s assembly
ब्रह्म-सभाम्:
Karma (कर्म/Object of motion)
TypeNoun
Rootब्रह्मन् (प्रातिपदिक) + सभा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष: ‘ब्रह्मणः सभा’
जग्मुःwent
जग्मुः:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष, बहुवचन; परस्मैपद
मेरोःof Meru
मेरोः:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootमेरु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
मूर्धनिon the summit/head
मूर्धनि:
Adhikaraṇa (अधिकरण/Location)
TypeNoun
Rootमूर्धन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
सर्वशःin every way / altogether
सर्वशः:
Kriya-visheṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसर्वशः (अव्यय)
Formअव्यय; प्रकार/समग्रतावाचक क्रियाविशेषण (adverb: entirely/in every way)
सर्वम्everything
सर्वम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
विज्ञापयाम्having informed
विज्ञापयाम्:
Kriya-hetu/Anubandha (क्रियानुबन्ध)
TypeIndeclinable
Rootवि+ज्ञप् (धातु)
Formकृदन्त—णमुल्/आम्-प्रत्ययान्त अव्यय (absolutive-like adverbial form) ‘विज्ञापयाम्’ = ‘विज्ञाप्य/निवेद्य’
चक्रुःdid / made
चक्रुः:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष, बहुवचन; परस्मैपद
प्रणताःbowed down
प्रणताः:
Karta-samānādhikaraṇa (कर्तृ-समानााधिकरण)
TypeAdjective
Rootप्र+नम् (धातु)
Formकृदन्त—क्त (past participle); पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘सुरगणाः’ इत्यस्य विशेषणम्
परमेष्ठिनेto Parameṣṭhin (Brahmā)
परमेष्ठिने:
Sampradāna (सम्प्रदान/Recipient)
TypeNoun
Rootपरमेष्ठिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी-विभक्ति (Dative), एकवचन
I
Indra (Mahendra)
V
Varuṇa
D
Devas (demigods)

FAQs

Because the situation was beyond their independent capacity; even after deliberation, they could not find a sure solution and needed higher guidance.

It teaches that human or celestial strategy has limits; when clarity does not arise, one should seek shelter of a higher, spiritually authoritative source.

Do your best deliberation, but if uncertainty persists, seek guidance from genuine spiritual teachers and scripture rather than relying only on ego-driven planning.