Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 88

प्रत्यक्षरूपिणी देवी दृश्यते मणिकर्णिका । चतुर्भुजा विशालाक्षी स्फुरद्भालविलोचना

pratyakṣarūpiṇī devī dṛśyate maṇikarṇikā | caturbhujā viśālākṣī sphuradbhālavilocanā

Ang diyosang si Maṇikarṇikā ay nakikita sa lantad at hayag na anyo—apat ang bisig, malalawak ang mga mata, at may nagniningning na mata sa kanyang noo.

प्रत्यक्षरूपिणीmanifest in form
प्रत्यक्षरूपिणी:
Visheshya (Predicate adjective/विशेष्य-विशेषणभाव)
TypeAdjective
Rootप्रत्यक्षरूपिणी (प्रातिपदिक) = प्रत्यक्ष + रूपिणी
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
देवीthe Goddess
देवी:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootदेवी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
दृश्यतेis seen/appears
दृश्यते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), आत्मनेपद, प्रथमपुरुष, एकवचन; कर्मणि-प्रयोग (passive sense)
मणिकर्णिकाMaṇikarṇikā
मणिकर्णिका:
Karta (Subject complement/कर्ता-समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootमणिकर्णिका (प्रातिपदिक) = मणि + कर्णिका
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
चतुर्भुजाfour-armed
चतुर्भुजा:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootचतुर्भुजा (प्रातिपदिक) = चतुर् + भुज
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; बहुव्रीहिः (चत्वारः भुजाः यस्याः सा)
विशालाक्षीlarge-eyed
विशालाक्षी:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootविशालाक्षी (प्रातिपदिक) = विशाल + अक्षि
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; बहुव्रीहिः (विशाले अक्षिणी यस्याः सा)
स्फुरद्भालविलोचनाwith eyes (or gaze) shining on the forehead
स्फुरद्भालविलोचना:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस्फुरद्भालविलोचना (प्रातिपदिक) = स्फुरत् + भाल + विलोचना
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; बहुव्रीहिः (स्फुरत् भालं यस्याः, तद्विलोचनत्वेन)

Skanda (deduced; Kāśīkhaṇḍa context typically Skanda speaking to Agastya)

Tirtha: Maṇikarṇikā

Type: ghat

Listener: Devotee-audience within the dialogue frame

Scene: A direct vision of Maṇikarṇikā Devī: four-armed, large-eyed, with a radiant third eye on the forehead, standing near the sacred waters/steps.

M
Maṇikarṇikā Devī

FAQs

Kāśī’s sanctity is such that the divine is approachable and ‘seen’—devotion culminates in darśana.

Maṇikarṇikā in Kāśī, portrayed not only as a place but as the living presence of the goddess.

No explicit ritual is stated; the verse provides a meditational iconographic description.