Previous Verse
Next Verse

Shloka 97

Pūjādi-kathana — Gaṅgā Vratas, Tenfold Worship, Stotra, and Mokṣa on the Riverbank

या गतिर्योगयुक्तस्य सात्विकस्य मनीषिणः । सा गेतिस्त्यजतः प्राणान् गंगायां तु शरीरिणः ॥ ९७ ॥

yā gatiryogayuktasya sātvikasya manīṣiṇaḥ | sā getistyajataḥ prāṇān gaṃgāyāṃ tu śarīriṇaḥ || 97 ||

Ang sukdulang hantungan na natatamo ng marunong na sāttvika na matatag sa Yoga—yaon ding hantungan ang natatamo ng may katawan na nagwawaksi ng hininga ng buhay sa pampang ng Gaṅgā.

याwhich
या:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; सम्बन्धबोधकः सापेक्ष-सर्वनाम
गतिःstate/goal, course
गतिः:
Karta (कर्ता/Subject complement)
TypeNoun
Rootगति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
योग-युक्तस्यof one united with yoga
योग-युक्तस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive qualifier)
TypeAdjective
Rootयोग (प्रातिपदिक) + युक्त (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समासः (तृतीया-तत्पुरुषः: योगेन युक्तः); पुंलिङ्गे, षष्ठी-विभक्तिः (Genitive), एकवचनम्; विशेषणम् (of manīṣiṇaḥ)
सात्विकस्यof the sāttvika (pure) one
सात्विकस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive qualifier)
TypeAdjective
Rootसात्त्विक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, षष्ठी-विभक्तिः, एकवचनम्; विशेषणम्
मनीषिणःof the wise person
मनीषिणः:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeNoun
Rootमनीषिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, षष्ठी-विभक्तिः (Genitive), एकवचनम्
साthat (same)
सा:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; अन्वादेशः
गतिःstate/goal
गतिः:
Karta (कर्ता/Predicate noun)
TypeNoun
Rootगति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; (पाठे ‘गेतिः’ इति अशुद्ध/भेदपाठः सम्भवः)
त्यजतःof (one) giving up
त्यजतः:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive qualifier)
TypeVerb
Rootत्यज् (धातु)
Formशतृ-प्रत्ययान्तः वर्तमान-कृदन्तः (Present active participle); पुंलिङ्गे, षष्ठी-विभक्तिः, एकवचनम्; ‘शरीरिणः’ इत्यस्य विशेषणम्
प्राणान्life-breaths
प्राणान्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootप्राण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, बहुवचनम्
गङ्गायाम्in the Ganga
गङ्गायाम्:
Adhikarana (अधिकरण/Location)
TypeNoun
Rootगङ्गा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, सप्तमी-विभक्तिः, एकवचनम्
तुindeed
तु:
Sambandha (सम्बन्ध/Particle)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formविरोध/विशेषार्थक-अव्ययम् (particle: but/indeed)
शरीरिणःof the embodied being
शरीरिणः:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeNoun
Rootशरीरिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, षष्ठी-विभक्तिः, एकवचनम्

Suta (narrating Narada Purana discourse on Gaṅgā Mahatmya)

Vrata: none

Rasa: {"primary_rasa":"shanta","secondary_rasa":"adbhuta","emotional_journey":"Establishes the lofty ideal of yogic attainment, then evokes wonder by equating it with the Gaṅgā-bank death of an ordinary embodied being."}

G
Ganga

FAQs

It equates the liberating outcome of perfected sāttvic Yoga with the merit of relinquishing one’s life at the Gaṅgā, emphasizing Gaṅgā as a powerful tīrtha that grants mokṣa-gati.

By glorifying Gaṅgā as a sacred embodiment of divine grace, it implies that surrendering oneself at a holy tīrtha—often approached with faith, worship, and remembrance—can lead to the same highest end sought by advanced spiritual disciplines.

No specific Vedāṅga technique is taught; the practical takeaway is tīrtha-sevā and dharma of pilgrimage—choosing sacred places like Gaṅgā for rites (snāna, dāna, japa) and end-of-life remembrance practices associated with mokṣa.