Previous Verse
Next Verse

Shloka 27

Rukmāṅgada–Vāmadeva Saṃvāda: Ahimsa, Hunting, and the Fruit of Dvādaśī-Bhakti

निम्बवृक्षैश्च बहुशस्तथाम्रैर्लोध्रपादपैः । परिपक्वफलैर्नम्रैः खगारूढैः समावृतम् ॥ २७ ॥

nimbavṛkṣaiśca bahuśastathāmrairlodhrapādapaiḥ | paripakvaphalairnamraiḥ khagārūḍhaiḥ samāvṛtam || 27 ||

Ang pook na iyon ay napaliligiran sa lahat ng panig ng maraming punong neem, gayundin ng mga punong mangga at lodhra—nakayuko ang mga sanga dahil sa hinog na hinog na bunga, at masigla sa mga ibong nakadapo sa mga sanga.

निम्ब-वृक्षैःwith neem trees
निम्ब-वृक्षैः:
करण (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootनिम्ब (प्रातिपदिक) + वृक्ष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण/सह), बहुवचन; Tatpuruṣa (षष्ठी-तत्पुरुषः) ‘निम्बस्य वृक्षाः’
and
:
समुच्चय (Conjunctive/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
बहुशःin many ways / abundantly
बहुशः:
क्रियाविशेषण (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootबहुशः (अव्यय)
Formक्रियाविशेषण-अव्यय (adverb)
तथाalso
तथा:
सम्बन्ध (Relation/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formसमुच्चय/उपमानार्थ-अव्यय (also/likewise)
आम्रैःwith mango trees
आम्रैः:
करण (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootआम्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन
लोध्र-पादपैःwith lodhra trees
लोध्र-पादपैः:
करण (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootलोध्र (प्रातिपदिक) + पादप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; Tatpuruṣa (षष्ठी-तत्पुरुषः) ‘लोध्रस्य पादपाः’
परिपक्व-फलैःwith ripe fruits
परिपक्व-फलैः:
करण (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootपरि + पक्व (कृदन्त/प्रातिपदिक) + फल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; कर्मधारयः ‘परिपक्वानि फलानि’
नम्रैःbent down (drooping)
नम्रैः:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनम्र (प्रातिपदिक)
Formत्रिलिङ्ग-विशेषण; अत्र नपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन (फलैः इति विशेष्येण सह)
खग-आरूढैःoccupied by birds
खग-आरूढैः:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootखग (प्रातिपदिक) + आरूढ (कृदन्त; आ√रुह्)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; Tatpuruṣa (तृतीया-तत्पुरुषः) ‘खगैः आरूढानि’ (mounted/occupied by birds)
समावृतम्was surrounded/covered
समावृतम्:
विधेय-विशेषण (Predicative adjective/विधेय)
TypeAdjective
Rootसम् + आ√वृ (धातु) → समावृत (कृदन्त, भूतकर्मणि)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (past passive participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; (स्थानम्/वनम् इत्यादि) विशेषणम्

Narada (tirtha-mahatmya narration within Uttara-Bhaga context)

Vrata: none

Primary Rasa: adbhuta

Secondary Rasa: shanta

FAQs

The verse marks a sacred kṣetra/tīrtha by describing auspicious natural features—fruit-laden trees and birds—signs of fertility, purity, and sattva that traditionally accompany holy places.

While not a direct bhakti injunction, it supports bhakti practice by portraying a serene, life-filled setting conducive to pilgrimage, darśana, japa, and worship—outer sacredness reflecting inner devotion.

No explicit Vedāṅga teaching is stated; the verse aligns more with tīrtha-māhātmya style—using lakṣaṇa (auspicious indicators) of a sacred site rather than grammar, astrology, or ritual procedure.