Previous Verse

Varaha Purana 88.3 — Adhyaya 88, Shloka 3

Account of the Extents of Śālmaladvīpa, Gomedadvīpa, and Puṣkaradvīpa

घृतसमुद्रमावृत्य व्यवस्थितस्तद्विस्तारो द्विगुणस्तत्र च सप्त पर्वताः प्रधानास्तावन्ति वर्षाणि तावत्यो नद्यः । तत्र च पर्वताः । सुमहान् पीतःशातकुम्भात् सार्वगुणसौवर्णरोहितसुमनसकुशल ----- जाम्बूनदवैद्युता इत्येते कुलपर्वता वर्षाणि चेति । अथ षष्ठं गोमेदं कथ्यते । शाल्मलं यथा सुरोदेनावृतं तद्वत् सुरोदोऽपि तद्द्विगुणेन गोमेदेनावृतः । तत्र च प्रधानपर्वतौ द्वावेव । एकस्य तावत्तावसरः । अपरश्च कुमुद इति । समुद्रश्चेक्षुरसस्तद्द्विगुणेन पुष्करेणावृतः । तत्र च पुष्कराख्ये मानसो नाम पर्वतः । तदपि द्विधा छिन्नं वर्षं तत्प्रमाणेन च । स्वादोदकेनावृतम् । ततश्च कटाहम् । एतत् पृथिव्याः प्रमाणम् । ब्रह्माण्डस्य च सकटाहविस्तारप्रमाणम् । एवंविधानामण्डानां परिसंख्यां न विद्यते । एतानि कल्पे कल्पे भगवान् नारायणः क्रोडरूपी रसातलान्तःप्रविष्टानि दंष्ट्रैकैनोद्धृत्य स्थितौ स्थापयति । एष वः कथितो मार्गो भूमेरायामविस्तरः । स्वस्ति वोऽस्तु गमिष्यामि कैलासं निलयं द्विजाः

ghṛtasamudram āvṛtya vyavasthitas tadvistāro dviguṇas tatra ca sapta parvatāḥ pradhānās tāvanti varṣāṇi tāvatyo nadyaḥ | tatra ca parvatāḥ | sumahān pītaḥśātakumbhāt sārva-guṇa-sauvarṇa-rohita-sumanasa-kuśala ----- jāmbūnada-vaidyutā ity ete kulaparvatā varṣāṇi ceti | atha ṣaṣṭhaṃ gomedaṃ kathyate | śālmalaṃ yathā surodenāvṛtaṃ tadvat surodo 'pi taddviguṇena gomedena vṛtaḥ | tatra ca pradhānaparvatau dvāv eva | ekasya tāvat tāvasaraḥ | aparaś ca kumuda iti | samudraś cekṣurasaḥ taddviguṇena puṣkareṇāvṛtaḥ | tatra ca puṣkarākhye mānaso nāma parvataḥ | tad api dvidhā chinnaṃ varṣaṃ tatpramāṇena ca | svādodakenāvṛtam | tataś ca kaṭāham | etat pṛthivyāḥ pramāṇam | brahmāṇḍasya ca sakaṭāhavistārapramāṇam | evaṃvidhānām aṇḍānāṃ parisaṃkhyā na vidyate | etāni kalpe kalpe bhagavān nārāyaṇaḥ kroḍarūpī rasātalāntaḥpraviṣṭāni daṃṣṭraikainoddhṛtya sthitau sthāpayati | eṣa vaḥ kathito mārgo bhūmer āyāmavistaraḥ | svasti vo 'stu gamiṣyāmi kailāsaṃ nilayaṃ dvijāḥ

เมื่อถูกโอบล้อมด้วยมหาสมุทรฆฤตะ (เนยใส) ความกว้างใหญ่ของมันถูกกำหนดให้เป็นสองเท่า; ณ ที่นั้นมีภูเขาประธานเจ็ดลูก มีแคว้น (วรรษะ) เท่านั้น และมีแม่น้ำเท่านั้นด้วย ภูเขาในที่นั้น—สุมหาน ปีตะ ศาตกุมภะ สารวคุณะ เสาวรรณะ โรหิตะ สุมะนะส กุศละ … ชามพูนทะ ไวทยุตะ—เหล่านี้เป็นภูเขาขอบเขต (กุลปर्वต) และแคว้นก็เป็นไปในทำนองเดียวกัน บัดนี้กล่าวถึงทวีปที่หกคือ โคเมทะ ดังที่ศาลมลทวีปถูกโอบล้อมด้วยมหาสมุทรสุโรท (สุรา) ฉันใด มหาสมุทรสุโรทก็ถูกโอบล้อมด้วยโคเมทะเป็นสองเท่าฉันนั้น ที่นั่นมีภูเขาประธานเพียงสองลูก: ลูกหนึ่งชื่อ ตาวัตตาวสระ อีกลูกชื่อ กุมุทะ มหาสมุทรเป็นอิกษุรสะ (น้ำอ้อย) ถูกโอบล้อมด้วยปุษกระเป็นสองเท่า ในทวีปชื่อปุษกระมีภูเขาชื่อ มานสะ แคว้นนั้นก็ถูกแบ่งเป็นสองส่วนตามสัดส่วน ถูกโอบล้อมด้วยมหาสมุทรสวาโททกะ (น้ำหวาน) แล้วจึงถึงกะฏาหะ (หม้อ/คูหาจักรวาล) นี่คือมาตราของแผ่นดิน และเป็นมาตราของความกว้างแห่งพรหมาณฑะพร้อมด้วยขอบเขตดุจหม้อ จำนวนพรหมาณฑะรูปไข่เช่นนี้ไม่อาจรู้ได้ ในแต่ละกัลป์ พระภควานนารายณ์ทรงอวตารเป็นวราหะ เสด็จลงสู่ที่สุดแห่งรสาตละ แล้วยกสิ่งเหล่านี้ขึ้นด้วยงาเดียว ตั้งไว้ให้มั่นคง ดังนี้ได้บอกทางแห่งความยาวและความกว้างของแผ่นดินแก่ท่านทั้งหลายแล้ว ขอความสวัสดีจงมีแก่ท่าน; โอ้ทวิชะทั้งหลาย เราจักไปสู่ไกรลาส อันเป็นนิวาสสถานของเรา

घृतसमुद्रम्the ghee-ocean
घृतसमुद्रम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootघृत + समुद्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष: ‘घृतस्य समुद्रः’
आवृत्यhaving surrounded
आवृत्य:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootआ-वृ (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund/absolutive)
व्यवस्थितःis situated/stands
व्यवस्थितः:
Kriya (क्रिया/Predicate)
TypeVerb
Rootवि + अव + स्था (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
तत्its/that
तत्:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; सर्वनाम
विस्तारःextent/expanse
विस्तारः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootविस्तार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
द्विगुणःdouble
द्विगुणः:
Vishesana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootद्विगुण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
तत्रthere
तत्र:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक अव्यय
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक
सप्तseven
सप्त:
Vishesana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसप्तन् (प्रातिपदिक)
Formसंख्यावाचक
पर्वताःmountains
पर्वताः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootपर्वत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
प्रधानाःprincipal
प्रधानाः:
Vishesana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्रधान (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
तावन्तिso many (as that)
तावन्ति:
Vishesana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootतावत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन; परिमाणवाचक
वर्षाणिregions (varṣas)
वर्षाणि:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootवर्ष (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन
तावत्यःso many (that many)
तावत्यः:
Vishesana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootतावत् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
नद्यःrivers
नद्यः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootनदी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
अथthen
अथ:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअनुक्रमार्थक अव्यय
षष्ठम्the sixth
षष्ठम्:
Vishesana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootषष्ठ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; क्रमवाचक
गोमेदम्Gomeda (dvīpa)
गोमेदम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootगोमेद (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; द्वीप-नाम
कथ्यतेis described/called
कथ्यते:
Kriya (क्रिया/Predicate)
TypeVerb
Rootकथ् (धातु)
Formलट्, प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद; कर्मणि (passive): ‘is said’
शाल्मलम्Śālmala (dvīpa)
शाल्मलम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootशाल्मल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; द्वीप-नाम
यथाas
यथा:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formउपमानार्थक अव्यय (as/just as)
सुरोदेनby the surā-ocean
सुरोदेन:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootसुरोद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन; ‘सुरा + उद’ (liquor-ocean)
आवृतम्surrounded
आवृतम्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootआ-वृ (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त; नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
तद्वत्likewise
तद्वत्:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतद्वत् (अव्यय)
Formअव्यय; तुलनार्थ (likewise)
सुरोदःthe surā-ocean
सुरोदः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootसुरोद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
अपिalso
अपि:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअप्यर्थक अव्यय
तत्that/its
तत्:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (genitive) एकवचन-प्राय/सम्बन्ध; here as pronominal modifier ‘its/that’
द्विगुणेनtwice (in extent)
द्विगुणेन:
Vishesana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootद्विगुण (प्रातिपदिक)
Formतृतीया, एकवचन
गोमेदेनby Gomeda (dvīpa)
गोमेदेन:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootगोमेद (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
वृतःis surrounded
वृतः:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootवृ (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
द्वौtwo
द्वौ:
Vishesana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootद्वि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, द्विवचन; संख्यावाचक
एवonly
एव:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारणार्थक
समुद्रःocean
समुद्रः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootसमुद्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
इक्षुरसःocean of sugarcane-juice
इक्षुरसः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootइक्षु + रस (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष: ‘इक्षोः रसः’ (sugarcane-juice)
पुष्करेणby Puṣkara (dvīpa)
पुष्करेण:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootपुष्कर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, एकवचन; द्वीप-नाम
स्वस्तिwell-being/auspiciousness
स्वस्ति:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootस्वस्ति (अव्यय)
Formमङ्गलार्थक अव्यय (benedictive particle)
वःto you/for you
वः:
Sampradana (सम्प्रदान/Beneficiary)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी/चतुर्थी (Genitive/Dative), बहुवचन; सर्वनाम
अस्तुmay it be
अस्तु:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलोट् (Imperative/लोट्), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
गमिष्यामिI shall go
गमिष्यामि:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formलृट् (Simple Future/लृट्), उत्तमपुरुष (1st person), एकवचन; परस्मैपद
कैलासम्to Kailāsa
कैलासम्:
Karma (कर्म/Goal)
TypeNoun
Rootकैलास (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
निलयम्abode
निलयम्:
Karma (कर्म/Goal)
TypeNoun
Rootनिलय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
द्विजाःO twice-born (brāhmaṇas)
द्विजाः:
Sambodhana (सम्बोधन/Address)
TypeNoun
Rootद्विज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (Vocative/सम्बोधन), बहुवचन; कर्मधारय: ‘द्विः जातः’

Rudra

Varaha Avatara Context: {"is_varaha_focus":true,"aspect_highlighted":"cosmic_power","boar_form_detail":"Varāha as ‘kroḍa-rūpī’ (boar-formed) Nārāyaṇa; lifts from Rasātala with a single tusk (daṃṣṭrā-eka).","earth_interaction":"Restorative act: entering Rasātala, raising the earth/universes and establishing them in stability (sthiti)."}

Bhu Devi Dialogue: {"is_dialogue":true,"speaker_role":"instructor","bhu_devi_state":"reassured"}

Mathura Mandala: {"is_mathura_related":false}

Dharma Shastra: {"has_dharma_rule":false}

Vrata Mahatmya: {"has_vrata":false}

Cosmic Boar Symbolism: {"has_symbolism":true,"symbolic_interpretation":"Varāha signifies the stabilizing intelligence (Nārāyaṇa) that retrieves ‘fallen’ order from the depths (rasātala) and re-establishes cosmic measure (pramāṇa) and support (ādhāra).","yajna_varaha_imagery":"Single tusk as the ‘lever/pillar’ of re-establishment; descent-as-ritual ‘pravṛtti’ into the depths and ascent as ‘udgama’ restoring the world’s layers (dvīpa–samudra).","vedantic_connection":"Implied īśvara-kartṛtva: the cosmos’ measure and persistence depend on Bhagavān; multiplicity of brahmāṇḍas hints at ananta-śakti and the contingency of worlds upon the sustaining Lord."}

Philosophical Teaching: {"has_teaching":true,"teaching_type":"theology of preservation (sthiti)","core_concept":"Cosmic order and even ‘measure’ (pramāṇa) are upheld by the Lord; worlds are many and uncountable, yet each is stabilized by divine agency.","practical_application":"When faced with ‘falling into depths’ (personal or social), emulate the Varāha principle: descend with courage, lift what is essential, and re-establish steadiness through disciplined action and devotion."}

Subject Matter: ["Cosmology","Geography","Earth Restoration Narrative"]

Primary Rasa: adbhuta

Secondary Rasa: vira

Type: mythic cosmological stratification (continents, oceans, underworld, cosmic enclosure)

Related Themes: 87.87.1–87.87.2 (dvīpa/ocean sequencing); 89.89.1 (Earth’s theological inquiry that can follow from such cosmology)

Visual Art Cues: {"scene_description":"A grand cosmic cross-section: concentric oceans and dvīpas leading to the underworld; Varāha plunges into Rasātala and lifts the world(s) with one tusk, setting them back into stable alignment beneath the cosmic ‘cauldron’ boundary.","item_prompts":["Varāha with one prominent tusk lifting a globe/earth","Rasātala as dark-blue depth","concentric rings of oceans (ghee, surā, ikṣurasa, svādodaka)","Puṣkara dvīpa with Mānasa mountain","cosmic kaṭāha rim like a vast bowl"],"kerala_mural_prompt":"Kerala mural: powerful Varāha in profile emerging from deep blue underworld, earth balanced on a single tusk; concentric ocean bands as decorative rings; bold reds/ochres for divine body, stylized waves and lotuses.","tanjore_prompt":"Tanjore: Varāha central, earth as jeweled sphere on tusk; heavy gold-leaf halo and ocean rings; embossed kaṭāha rim; rich ornamentation emphasizing divine sovereignty.","mysore_prompt":"Mysore: refined Varāha with detailed jewelry and soft shading; transparent layered oceans; earth rendered with delicate continents; dramatic but elegant chiaroscuro for Rasātala.","pahari_prompt":"Pahari: narrative split-scene—upper concentric world and lower underworld; Varāha rising diagonally with earth on tusk; lyrical clouds and stylized waves, bright mineral palette."}

Audio Atmosphere: {"recitation_mood":"majestic, expansive, concluding benediction","suggested_raga":"Bhairav","pace":"medium-slow","voice_tone":"sonorous, elevated, authoritative"}

C
Classical Literature
P
Purāṇic Cosmography
V
Vaishnavism
A
Ancient Geography

FAQs

It links cosmographic measurement (dvīpas, oceans, brahmāṇḍa extent) with the Varāha earth-restoration motif, central to the Varāha Purāṇa’s identity and to Purāṇic environmental imaginaries.

Purāṇic locales: Gomeda and Puṣkara dvīpas, oceans such as Ikṣurasa and Svādodaka, and the netherworld Rasātala; these are conceptual geographies within the text.

Implicit philosophical instruction emphasizes cosmic maintenance and stewardship: stability (sthiti) is restored through responsible divine action, framing preservation as a valued principle.

Ask anything about this verse

A free Google sign-in keeps your chat saved across web and the app.

Read Varaha Purana in the Vedapath app

Scan the QR code to open this directly in the app, with audio, word-by-word meanings, and more.

Continue reading in the Vedapath app

Open in App