Kaivalya
पुनश्च जन्मान्तरकर्मयोगात् स एव जीवः स्वपिति प्रबुद्धः ।
पुरत्रये क्रीडति यश्च जीवस् ततस्तु जातं सकलं विचित्रम् ।
आधारमानन्दमखण्डबोधं यस्मिँल्लयं याति पुरत्रयं च ॥
एतस्माज्जायते प्राणो मनः सर्वेन्द्रियाणि च ।
खं वायुर्ज्योतिरापश्च पृथ्वी विश्वस्य धारिणी ॥१४-१५॥
पुनः-च । जन्म-अन्तर-कर्म-योगात् । सः । एव । जीवः । स्वपिति । प्रबुद्धः ।
पुर-त्रये । क्रीडति । यः-च । जीवः । ततः-तु । जातम् । सकलम् । विचित्रम् ।
आधारम् । आनन्दम् । अखण्ड-बोधम् । यस्मिन् । लयम् । याति । पुर-त्रयम् । च ।
एतस्मात् । जायते । प्राणः । मनः । सर्व-इन्द्रियाणि । च ।
खम् । वायुः । ज्योतिः । आपः । च । पृथ्वी । विश्वस्य । धारिणी ।
punaś ca janmāntara-karma-yogāt sa eva jīvaḥ svapiti prabuddhaḥ |
pura-traye krīḍati yaś ca jīvas tatas tu jātaṃ sakalaṃ vicitram |
ādhāram ānandam akhaṇḍa-bodhaṃ yasmiṁllayaṃ yāti pura-trayaṃ ca |
etasmāj jāyate prāṇo manaḥ sarvendriyāṇi ca |
khaṃ vāyur jyotir āpaś ca pṛthivī viśvasya dhāriṇī ||14-15||
และอีกครั้ง ด้วยความประกอบกันแห่งกรรมจากชาติอื่น ชีวะเดิมนั้นย่อมนอนหลับและตื่นรู้ ชีวะผู้เล่นอยู่ในปุระทั้งสาม—จากเขานั้นเอง โลกทั้งปวงอันหลากสีสันนี้จึงบังเกิด (พระองค์นั้นเป็น) ที่พึ่งพิง เป็นอานันทะ เป็นโพธิอันไม่แตกแยก ซึ่งในพระองค์ปุระทั้งสามก็ถึงความดับสูญ จากพระองค์นั้นเกิดปราณ มนัส และอินทรีย์ทั้งหลาย; อากาศ ลม ไฟ น้ำ และแผ่นดิน ผู้ทรงไว้ซึ่งจักรวาล
And again, through the conjunction with actions from other births, that very jīva sleeps and wakes. The jīva that plays in the three cities—from it indeed this entire variegated (world) is born. (That) support, bliss, undivided consciousness, in which the three cities also go to dissolution. From this arise prāṇa, mind, and all the senses; ether, air, fire, waters, and earth, the supporter of the universe.