Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 44

हरः संहरते सर्वं त्रैलोक्यं सचराचरम् । एवं प्रवर्त्य देवेश उपविष्टा वरासने । कैलासशिखरे रम्ये मंत्रयंति परस्परम्

haraḥ saṃharate sarvaṃ trailokyaṃ sacarācaram | evaṃ pravartya deveśa upaviṣṭā varāsane | kailāsaśikhare ramye maṃtrayaṃti parasparam

หระทรงรวบคืนสรรพสิ่งทั้งปวง—ไตรโลกพร้อมทั้งสิ่งที่เคลื่อนไหวและไม่เคลื่อนไหว ครั้นทรงให้กิจแห่งจักรวาลดำเนินไปแล้ว เหล่าเจ้าแห่งเทพประทับบนอาสนะอันประเสริฐ ณ ยอดไกรลาสอันรื่นรมย์ และปรึกษากันโดยพร้อมเพรียง

हरःHara (Śiva)
हरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootहर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
संहरतेwithdraws/destroys
संहरते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootसम्-हृ (धातु)
Formलट्-लकारः (Present), आत्मनेपदम्, प्रथम-पुरुषः, एकवचनम्
सर्वम्everything
सर्वम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्
त्रैलोक्यम्the three worlds
त्रैलोक्यम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootत्रि + लोक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; द्विगुसमासः (त्रयाणां लोकानाम् समाहारः)
सचराचरम्with the moving and the unmoving
सचराचरम्:
Visheshana (Adjectival qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस + चर + अचर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; द्वन्द्वः (चर + अचर) उपपद-समासः ‘स-’ (with)
एवम्thus
एवम्:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootएवम् (अव्यय)
Formअव्ययम्; प्रकारवाचक-अव्ययम्
प्रवर्त्यhaving set (things) in motion
प्रवर्त्य:
Purva-kala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootप्र-√वृत् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्ययम् (Gerund/Absolutive); ‘having set in motion/after causing to proceed’
देवेशाःlords of the gods
देवेशाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootदेव + ईश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; षष्ठी-तत्पुरुषः (देवानाम् ईशाः)
उपविष्टाःseated
उपविष्टाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeVerb
Rootउप-√विश् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्तः (Past passive participle), पुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; ‘seated’ (as predicate)
वरासनेon an excellent seat
वरासने:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootवर + आसन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, सप्तमी-विभक्तिः (7th/Locative), एकवचनम्; कर्मधारयः (वरम् आसनम्)
कैलासशिखरेon the peak of Kailāsa
कैलासशिखरे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootकैलास + शिखर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, सप्तमी-विभक्तिः, एकवचनम्; षष्ठी-तत्पुरुषः (कैलासस्य शिखरम्)
रम्येbeautiful
रम्ये:
Visheshana (Adjectival qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootरम्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, सप्तमी-विभक्तिः, एकवचनम्; (शिखरे) विशेषणम्
मन्त्रयन्तिthey consult/discuss
मन्त्रयन्ति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootमन्त्रय् (धातु)
Formलट्-लकारः (Present), परस्मैपदम्, प्रथम-पुरुषः, बहुवचनम्
परस्परम्with one another
परस्परम्:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootपरस्पर (अव्यय/प्रातिपदिक-प्रयोगः)
Formअव्ययम्; परस्पर-भाववाचक-अव्ययम् (reciprocal adverb)

Narrator (Purāṇic voice within Vastrāpathakṣetra-māhātmya; specific speaker not explicit in snippet)

Tirtha: Kailāsa

Type: peak

Listener: Vāmana

Scene: Hara dissolves the moving and unmoving worlds; then the three lords sit upon a splendid throne atop radiant Kailāsa, conferring—snow peaks, celestial attendants, and a calm after cosmic withdrawal.

H
Hara (Śiva)
K
Kailāsa
T
Trailokya

FAQs

Dissolution is also divine order; the Trimūrti’s coordinated governance reflects harmony behind cosmic change.

While Kailāsa is named as the scene, the passage remains part of the Vastrāpathakṣetra-māhātmya of Prabhāsa Khaṇḍa, reinforcing the kṣetra’s sacred narrative setting.

No ritual instruction appears in this verse.