Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 23

हृदादिद्वादशांतस्थं प्राणापानोदयास्तगम् । अग्राह्यमिन्द्रियात्मानं निष्कलंकात्मकं विभुम्

hṛdādidvādaśāṃtasthaṃ prāṇāpānodayāstagam | agrāhyamindriyātmānaṃ niṣkalaṃkātmakaṃ vibhum

พระองค์สถิต ณ “ทวาทศานตะ” อันละเอียด เริ่มจากดวงหทัย เป็นการขึ้นและการดับของปราณกับอปานะ ทรงพ้นการจับต้องของอินทรีย์ เป็นอาตมันภายในแห่งอินทรีย์ทั้งหลาย—บริสุทธิ์ไร้มลทินและแผ่ไพศาลทั่วสรรพสิ่ง

hṛdādi-dvādaśānta-sthamsituated in the twelvefold end beginning with the heart
hṛdādi-dvādaśānta-stham:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Roothṛd (प्रातिपदिक) + ādi (प्रातिपदिक) + dvādaśa (प्रातिपदिक) + anta (प्रातिपदिक) + stha (धातु/कृदन्त; √sthā)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन; समासः (तत्पुरुष) — ‘हृदादि-द्वादश-अन्ते स्थितम्’ इति; कृदन्त-विशेषण (स्थ)
prāṇa-apāna-udaya-asta-gammoving with the rise and setting of prāṇa and apāna
prāṇa-apāna-udaya-asta-gam:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootprāṇa (प्रातिपदिक) + apāna (प्रातिपदिक) + udaya (प्रातिपदिक) + asta (प्रातिपदिक) + gam (धातु/कृदन्त; √gam)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; समासः (तत्पुरुष) — ‘प्राणापानयोः उदय-अस्तयोः गमनम्/गतिमत्’ इति; कृदन्त (गम)
agrāhyamnot graspable
agrāhyam:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Roota- (उपसर्ग/निषेध) + grāhya (कृदन्त; √grah)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; नञ्-समास/निषेधपूर्वक कृदन्त-विशेषण — ‘ग्राह्य’ (to be grasped) इत्यस्य निषेधः
indriya-ātmānamthe Self of the senses
indriya-ātmānam:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootindriya (प्रातिपदिक) + ātman (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; समासः (तत्पुरुष) — ‘इन्द्रियाणाम् आत्मा’ इति; कर्मपद
niṣkalaṅka-ātmakamof stainless nature
niṣkalaṅka-ātmakam:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootniṣkalaṅka (प्रातिपदिक) + ātmaka (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; समासः (कर्मधारय) — ‘निष्कलङ्कः आत्मा यस्य/यः’ इति; विशेषण
vibhumthe all-pervading Lord
vibhum:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootvibhu (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेष्य/कर्मपद

Sūta (Lomaharṣaṇa) (deduced)

Tirtha: Prabhāsa—Someśvara/Somnatha

Type: kshetra

Scene: A yogin before the liṅga visualizes a luminous channel from heart upward to a subtle point (dvādaśānta); prāṇa and apāna are shown as two currents meeting and dissolving into a spotless white radiance.

S
Sadāśiva
P
Prāṇa
A
Apāna
P
Prabhāsa

FAQs

Śiva is realized not by the senses but in subtle yogic awareness, as the pure, all-pervading Self.

Prabhāsa-kṣetra, presented as a place where Sadāśiva is known through inner yogic insight.

No external ritual; the verse points to contemplative yoga involving awareness of prāṇa and apāna.