Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 50

तास्तु तैर्विबुधैः स्पृष्टाः सुपूताः समवस्थिताः । मुखमेकं परं तासां न स्पृष्टमशुचि स्मृतम्

tāstu tairvibudhaiḥ spṛṣṭāḥ supūtāḥ samavasthitāḥ | mukhamekaṃ paraṃ tāsāṃ na spṛṣṭamaśuci smṛtam

แต่เมื่อเหล่าเทวะได้สัมผัสบรรดาโคมารดาเหล่านั้น นางก็บริสุทธิ์ผุดผ่องและตั้งมั่นดังเดิม; ทว่าเพียงส่วนหนึ่ง—คือปาก—มิได้ถูกสัมผัส เพราะถือกันว่าเป็นมลทิน

ताःthey (those women)
ताः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; सर्वनाम (pronoun)
तुbut/indeed
तु:
Sambandha (Discourse particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formनिपात (particle), विरोध/विशेषार्थ (but/indeed)
तैःby them
तैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन; सर्वनाम
विबुधैःby the gods/wise beings
विबुधैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootविबुध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन
स्पृष्टाःtouched
स्पृष्टाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeVerb
Rootस्पृश् (धातु) → स्पृष्ट (कृदन्त, क्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (past passive participle, क्त); स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; कर्मणि प्रयोगे कर्तृ-सम्बन्धः
सुपूताःwell-purified
सुपूताः:
Karta (Subject complement/कर्तृ-विशेषण)
TypeAdjective
Rootसु- (उपसर्ग) + पू (धातु) → पूत (कृदन्त, क्त)
Formविशेषण; भूतकर्मणि कृदन्त (kta); स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
समवस्थिताःremaining/standing (thus)
समवस्थिताः:
Karta (Subject complement/कर्तृ-विशेषण)
TypeAdjective
Rootसम्+अव+स्था (धातु) → अवस्थित (कृदन्त, क्त)
Formविशेषण; भूतकर्मणि कृदन्त (kta); स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
मुखम्mouth/face
मुखम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootमुख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन
एकम्one
एकम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootएक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; संख्याविशेषण
परम्other/remaining
परम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; विशेषण
तासाम्of them
तासाम्:
Shashthi-sambandha (Genitive relation/षष्ठीसम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), बहुवचन; सर्वनाम
not
:
Sambandha (Negation/निषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध (negation particle)
स्पृष्टम्touched
स्पृष्टम्:
Karma (Object complement/कर्म-विशेषण)
TypeVerb
Rootस्पृश् (धातु) → स्पृष्ट (कृदन्त, क्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (past passive participle, kta); नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; (मुखम्) इत्यस्य विशेषणम्
अशुचिimpure
अशुचि:
Karma (Object complement/कर्म-विशेषण)
TypeAdjective
Rootअशुचि (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; विशेषण
स्मृतम्is considered/remembered
स्मृतम्:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootस्मृ (धातु) → स्मृत (कृदन्त, क्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (kta); नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; विधेय (predicate)

Narrator (Purāṇic narrator within Prabhāsakṣetra-māhātmya; likely Sūta in the wider framing)

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra

Type: kshetra

Listener: Ṛṣis/assembly (frame implied)

Scene: After the gods’ touch, the cow-mothers stand purified and restored; yet the mouth remains untouched, marked as aśuci—an image of sanctity with a clearly drawn boundary.

V
Vibudhas (Devas)
G
Gomātaraḥ (cow-mothers)

FAQs

Purification is nuanced: Purāṇic tradition distinguishes between sacredness and specific ritual-impurity rules.

Prabhāsakṣetra, framed as a place where purity, impurity, and their resolution are authoritatively explained.

A rule-by-example: the gods avoid touching the mouth, indicating a ritual boundary regarding aśauca/impurity.