Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 2

अनावृष्टिभये जाते शांतिं तत्रैव कारयेत् । वारुणीं विप्रमुख्यैस्तु भावयेदुदकैर्महीम्

anāvṛṣṭibhaye jāte śāṃtiṃ tatraiva kārayet | vāruṇīṃ vipramukhyaistu bhāvayedudakairmahīm

เมื่อเกิดความหวาดกลัวภัยแล้ง พึงให้ประกอบพิธีสันติกรรม ณ ที่นั้นเอง โดยพราหมณ์ผู้ใหญ่เป็นผู้นำ ทำวารุณีวิธี แล้วพรมน้ำอภิเษกให้แผ่นดินศักดิ์สิทธิ์

अनावृष्टिभयेin (the situation of) fear of drought
अनावृष्टिभये:
Adhikarana (Condition/अधिकरण)
TypeNoun
Rootअनावृष्टि (प्रातिपदिक) + भय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/अधिकरण), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (‘अनावृष्टेः भयम्’)
जातेwhen (it) has arisen
जाते:
Adhikarana (Locative absolute/सति-सप्तमी)
TypeAdjective
Rootजन् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त; नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन; सति-सप्तमी (locative absolute): ‘when it has arisen’
शान्तिम्a pacificatory rite
शान्तिम्:
Karman (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootशान्ति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
तत्रthere
तत्र:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय
एवitself/indeed
एव:
Emphasis (अवधारण)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय; अवधारणार्थक
कारयेत्should have (it) performed
कारयेत्:
Kriya (Injunction/क्रिया)
TypeVerb
Rootकृ (धातु) (णिच् causative)
Formविधिलिङ् (Optative), परस्मैपद; प्रथमपुरुष, एकवचन; णिच्-प्रयोगः (causative): ‘should cause to be done’
वारुणीम्Vāruṇī (rite/observance)
वारुणीम्:
Karman (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootवारुणी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन; वारुणी-शान्तिः/देवी/क्रिया इत्यर्थे
विप्रमुख्यैःby leading Brahmins
विप्रमुख्यैः:
Karana/Agent-associate (सहकारी-करण)
TypeNoun
Rootविप्र (प्रातिपदिक) + मुख्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन; कर्मधारय/तत्पुरुष-भावः (‘मुख्याः विप्राः’ = leading Brahmins)
तुand/indeed
तु:
Discourse particle (निपात)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; अवधारण/विरोधार्थक
भावयेत्should consecrate/sprinkle
भावयेत्:
Kriya (Injunction/क्रिया)
TypeVerb
Rootभू (धातु) (णिच् causative)
Formविधिलिङ् (Optative), परस्मैपद; प्रथमपुरुष, एकवचन; णिच्-प्रयोगः: ‘should cause to be/should consecrate/should sprinkle’
उदकैःwith waters
उदकैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootउदक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन
महीम्the earth/ground
महीम्:
Karman (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootमही (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन

Īśvara (Śiva)

Tirtha: Megheśvara

Type: kshetra

Scene: A drought-stricken landscape near Prabhāsa; eminent brāhmaṇas lead a Vāruṇī-śānti with water pots, sprinkling consecrated water over earth and crops; the Megheśvara liṅga stands adorned, receiving abhiṣeka; clouds begin to gather subtly overhead.

Ī
Īśvara
V
Varuṇa
B
Brāhmaṇas
M
Megheśvara
P
Prabhāsakṣetra

FAQs

Dharma includes communal rites of harmony—invoking divine order through śānti rituals when nature becomes imbalanced.

The instruction is set in the Megheśvara/Prabhāsakṣetra context within Prabhāsa-khaṇḍa.

Perform śānti (pacification) and a Vāruṇī rite, led by foremost brāhmaṇas, sanctifying the land with water.