Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 5

रहस्यं परमं देवि तीर्थानां प्रवरं हि तत् । पूर्वं कृतयुगे देवि प्रेततीर्थं च संस्मृतम् । कलौ युगे तु संप्राप्ते गात्रोत्सर्गमिति त्वभूत्

rahasyaṃ paramaṃ devi tīrthānāṃ pravaraṃ hi tat | pūrvaṃ kṛtayuge devi pretatīrthaṃ ca saṃsmṛtam | kalau yuge tu saṃprāpte gātrotsargamiti tvabhūt

โอ้เทวี นี่เป็นความลับอันยิ่งยวด และเป็นยอดแห่งบรรดาตีรถะทั้งหลาย แต่ก่อน โอ้เทวี ในกฤตยุค ได้ถูกระลึกนามว่า ‘เปรตตีรถะ’; ครั้นเมื่อกาลียุคมาถึง จึงเป็นที่รู้จักว่า ‘คาตโรตสรรคะ’

rahasyamsecret, mystery
rahasyam:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootrahasya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन
paramamsupreme
paramam:
Visheshana
TypeAdjective
Rootparama (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; विशेषणम् (of rahasyam)
deviO Goddess
devi:
Sambodhana
TypeNoun
Rootdevī (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सम्बोधन (8), एकवचन
tīrthānāmof the sacred places
tīrthānām:
Sambandha (Genitive relation)
TypeNoun
Roottīrtha (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (6), बहुवचन; genitive plural
pravaramthe best, foremost
pravaram:
Visheshana
TypeAdjective
Rootpravara (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; विशेषणम् (of rahasyam/tat)
hiindeed
hi:
Nipata
TypeIndeclinable
Roothi (अव्यय)
Formअव्यय (निपात; हेत्वर्थ/निश्चयार्थ), ‘indeed/for’
tatthat
tat:
Karta (Subject)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन
pūrvamformerly
pūrvam:
Adhikarana (Time)
TypeIndeclinable
Rootpūrva (प्रातिपदिक)
Formअव्यय (कालवाचक), ‘formerly/earlier’
kṛtayugein the Kṛta yuga
kṛtayuge:
Adhikarana (Time)
TypeNoun
Rootkṛtayuga (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7), एकवचन; ‘kṛtaḥ yugaḥ’ (कर्मधारय/तत्पुरुष-प्रयोग), ‘in the Kṛta age’
deviO Goddess
devi:
Sambodhana
TypeNoun
Rootdevī (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सम्बोधन (8), एकवचन
pretatīrthamthe ‘Preta-tīrtha’ (sacred place of the departed)
pretatīrtham:
Karta (Subject/Predicate nominative)
TypeNoun
Rootpreta (प्रातिपदिक) + tīrtha (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; ‘pretānāṃ tīrtham’ (षष्ठी-तत्पुरुष)
caand
ca:
Samuccaya (Connector)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formअव्यय (समुच्चयार्थक), conjunction
saṃsmṛtamwas remembered/mentioned
saṃsmṛtam:
Kriya (Predicate)
TypeVerb
Rootsaṃ-smṛ (धातु)
Formकृदन्त (क्त-प्रत्यय; past passive participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; ‘remembered/mentioned’
kalauin Kali
kalau:
Adhikarana (Time)
TypeNoun
Rootkali (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7), एकवचन
yugein the age
yuge:
Adhikarana (Time)
TypeNoun
Rootyuga (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7), एकवचन; ‘in the age’
tubut
tu:
Nipata
TypeIndeclinable
Roottu (अव्यय)
Formअव्यय (विरोध/विशेषार्थक), ‘but/indeed’
saṃprāptewhen (it) has arrived
saṃprāpte:
Adhikarana (Locative absolute)
TypeVerb
Rootsam-pra-āp (धातु)
Formकृदन्त (क्त-प्रत्यय; past participle), सप्तमी (7), एकवचन; सति-सप्तमी—‘when (it) has come/arrived’ (locative absolute)
gātrotsargamabandoning of the body
gātrotsargam:
Karta (Subject/Predicate nominative)
TypeNoun
Rootgātra (प्रातिपदिक) + utsarga (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; ‘gātrasya utsargaḥ’ (षष्ठी-तत्पुरुष)
itithus, called
iti:
Nipata (Quotation marker)
TypeIndeclinable
Rootiti (अव्यय)
Formअव्यय (उद्धरण/इत्यर्थक), quotative particle
tuindeed
tu:
Nipata
TypeIndeclinable
Roottu (अव्यय)
Formअव्यय (विशेषार्थक)
abhūtbecame, was
abhūt:
Kriya (Verb)
TypeVerb
Rootbhū (धातु)
Formलुङ्-लकार (Aorist/Imperfective past), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन

Īśvara (Śiva)

Tirtha: Preta-tīrtha / Gātrotsarga (yuga-wise names)

Type: kshetra

Listener: Mahādevī (Pārvatī)

Scene: Śiva discloses a ‘parama-rahasya’: the foremost tīrtha once called Preta-tīrtha in Kṛta-yuga, now known as Gātrotsarga in Kali-yuga—two names hovering like inscriptions over the same sacred landscape.

P
Preta-tīrtha
G
Gātrotsarga
K
Kṛta-yuga
K
Kali-yuga

FAQs

The sanctity of a place is timeless, yet its names and modes of access are narrated as adapting to yuga-conditions, guiding seekers in each era.

The tīrtha known as Preta-tīrtha in Kṛta-yuga and as Gātrotsarga in Kali-yuga.

No explicit ritual; the verse explains the tīrtha’s status and yuga-specific naming tradition.