Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 58

अनादृत्य हि मे वाक्यं यस्मात्त्वं रोहिणीरतः । संत्यज्य पुत्रीश्चास्माकं शेषा दोषेण वर्जिताः । तस्माद्यक्ष्मा शरीरं ते ग्रसिष्यति न संशयः

anādṛtya hi me vākyaṃ yasmāttvaṃ rohiṇīrataḥ | saṃtyajya putrīścāsmākaṃ śeṣā doṣeṇa varjitāḥ | tasmādyakṣmā śarīraṃ te grasiṣyati na saṃśayaḥ

เพราะเจ้าละเลยพระดำรัสของเราและยังหลงติดอยู่กับโรหิณี ทั้งทอดทิ้งธิดาอื่น ๆ ของเราผู้ไร้มลทิน ฉะนั้นยักษมา (โรคซูบผอม) จักเข้าครอบงำกายของเจ้า—หาได้มีข้อสงสัยไม่

anādṛtyahaving disregarded
anādṛtya:
Hetu/Kriyāviśeṣaṇa (Cause-like adverbial/हेतु)
TypeVerb
Rootan-ā-√dṛ (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive), उपसर्गः आ-, नञ्-निषेधः
hiindeed/for
hi:
Sambandha (Discourse particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Roothi (अव्यय)
Formनिपात (particle), हेतौ/निश्चये
memy
me:
Ṣaṣṭhī-sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootasmad (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, षष्ठी (genitive) एकवचन; ‘मम/मे’
vākyaṃwords/command
vākyaṃ:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootvākya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
yasmātbecause
yasmāt:
Hetu (Reason marker/हेतु)
TypeIndeclinable
Rootyad (प्रातिपदिक)
Formसम्बन्धाव्यय (relative indeclinable), अपादानार्थे ‘यस्मात् = because/from which’
tvamyou
tvam:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Roottvad (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, प्रथमा, एकवचन
rohiṇīrataḥattached to Rohiṇī
rohiṇīrataḥ:
Karta (Subject qualifier/कर्तृविशेषण)
TypeAdjective
Rootrohiṇī (प्रातिपदिक) + rata (प्रातिपदिक; √ram)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; सप्तमी-तत्पुरुषः ‘रोहिण्यां रतः’
saṃtyajyahaving abandoned
saṃtyajya:
Kriyāviśeṣaṇa (Prior action/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootsam-√tyaj (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive)
putrīḥdaughters
putrīḥ:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootputrī (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन
caand
ca:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक (conjunction)
asmākamof us/our
asmākam:
Ṣaṣṭhī-sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootasmad (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, षष्ठी, बहुवचन
śeṣāḥthe remaining (ones)
śeṣāḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootśeṣa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (स्त्रीलिङ्गे ‘शेषाः’ इति सन्दिग्ध; अत्र ‘पुत्र्यः’ इत्यस्य विशेषणरूपेण स्त्रीलिङ्ग-बहुवचनार्थः), प्रथमा, बहुवचन; विशेषणप्रयोगः ‘अन्याः/शेषाः’
doṣeṇaby fault
doṣeṇa:
Karaṇa/Hetu (Instrument/Cause/करण)
TypeNoun
Rootdoṣa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (instrumental), एकवचन
varjitāḥwere deprived/excluded
varjitāḥ:
Kriyā (Predicate participle/क्रिया)
TypeVerb
Root√vṛj/√varj (धातु)
Formक्त (past passive participle), प्रथमा, बहुवचन; ‘वर्जिताः = त्यक्ताः/विवर्जिताः’
tasmāttherefore
tasmāt:
Hetu (Inference marker/हेतु)
TypeIndeclinable
Roottad (प्रातिपदिक)
Formसम्बन्धाव्यय (therefore/from that), अपादान/हेतौ
yakṣmāconsumption/disease (yakṣmā)
yakṣmā:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootyakṣman (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
śarīrambody
śarīram:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootśarīra (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
teyour
te:
Ṣaṣṭhī-sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Roottvad (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, षष्ठी, एकवचन
grasiṣyatiwill devour/seize
grasiṣyati:
Kriyā (Main verb/क्रिया)
TypeVerb
Root√gras (धातु)
Formलृट् (simple future), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद
nanot
na:
Sambandha (Negation/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootna (अव्यय)
Formनिषेध (negation particle)
saṃśayaḥdoubt
saṃśayaḥ:
Karta (Predicate nominal/कर्तृस्थानीय)
TypeNoun
Rootsaṃśaya (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन

Dakṣa

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra (Somnātha-pradeśa)

Type: kshetra

Listener: Pārvatī (addressed as पर्वतपुत्रिके / देवि across the passage)

Scene: Dakṣa pronounces a stern curse upon Soma for exclusive attachment to Rohiṇī and neglect of the other daughters; the moment is charged with moral gravity, foreshadowing the onset of wasting disease.

D
Dakṣa
C
Candra (Soma)
R
Rohiṇī
D
Dakṣa's daughters (Nakṣatras)
Y
Yakṣmā

FAQs

Neglecting rightful duty and fairness—even from attachment—invites inevitable consequence; dharma protects the blameless and corrects imbalance.

The teaching is delivered within the Prabhāsa-kṣetra Māhātmya, where sacred place and cosmic order are intertwined.

No direct ritual is stated here; the verse explains the cause and form of the curse (yakṣmā) as moral consequence.