Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 9

द्वारकावासिनो ये वै निंदंति पुरुषाधमाः । कृष्णस्नेहविहीनास्ते पतंति दुःखसागरे

dvārakāvāsino ye vai niṃdaṃti puruṣādhamāḥ | kṛṣṇasnehavihīnāste pataṃti duḥkhasāgare

ชนชั่วผู้กล่าวร้ายชาวทวารกา ย่อมปราศจากความรักต่อพระกฤษณะ; เขาย่อมตกลงสู่มหาสมุทรแห่งทุกข์โศก

द्वारकावासिनःresidents of Dvārakā
द्वारकावासिनः:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootद्वारका + वासिन् (प्रातिपदिके)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; समासः—तत्पुरुषः
येwho
ये:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; सम्बन्धवाचकः
वैindeed
वै:
Sambandha (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootवै (अव्यय)
Formनिपातः (emphatic particle)
निन्दन्तिcriticize/blame
निन्दन्ति:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootनिन्द् (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुषः, बहुवचनम्; परस्मैपदम्
पुरुषाधमाःlowest of men
पुरुषाधमाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपुरुष + अधम (प्रातिपदिके)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; समासः—कर्मधारयः (अधमाः पुरुषाः)
कृष्णस्नेहविहीनाःdevoid of love for Kṛṣṇa
कृष्णस्नेहविहीनाः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootकृष्ण + स्नेह + विहीन (प्रातिपदिके)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; समासः—तत्पुरुषः (कृष्णस्य स्नेहेन विहीनाः)
तेthey
ते:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्
पतन्तिfall
पतन्ति:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootपत् (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुषः, बहुवचनम्; परस्मैपदम्
दुःखसागरेin the ocean of sorrow
दुःखसागरे:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootदुःख + सागर (प्रातिपदिके)
Formपुंलिङ्गे, सप्तमी-विभक्तिः, एकवचनम्; समासः—तत्पुरुषः (दुःखस्य सागरः)

Prahlāda (continued)

Tirtha: Dvārakā

Type: kshetra

Scene: A moral tableau: arrogant men reviling Dvārakā’s residents while a devotional aura around the city contrasts with their fall into a dark ‘ocean of sorrow’.

D
Dvārakā-vāsins
K
Kṛṣṇa

FAQs

Devotee-respect is integral to bhakti; insulting the holy residents of a sacred kṣetra is treated as a grave spiritual fault leading to suffering.

Dvārakā, particularly its community of residents (Dvārakā-vāsins) who are to be honored, not reviled.

No formal ritual; an ethical injunction is implied—avoid nindā (revilement) and cultivate Kṛṣṇa-sneha (love for Kṛṣṇa).