Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 9

अथ जानाति नो गौरी मानिनी परमेश्वरी । तस्यैवं चिन्तयानस्य बहुशो नृपसत्तम

atha jānāti no gaurī māninī parameśvarī | tasyaivaṃ cintayānasya bahuśo nṛpasattama

แล้วพระเทวีคุรี ผู้เป็นปรเมศวรีผู้ทรงศักดิ์และทรงศรี ก็ทรงล่วงรู้ความคิดนั้น ครั้นเมื่อพระองค์ทรงครุ่นคิดดังนี้ซ้ำแล้วซ้ำเล่า ข้าแต่มหาราชผู้ประเสริฐ…

अथthen
अथ:
Discourse connector
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formआरम्भ/अनन्तरार्थक-अव्ययम् (then/now)
जानातिknows
जानाति:
Kriya (Action)
TypeVerb
Rootज्ञा (धातु)
Formलट्-लकारः (Present), प्रथमपुरुषः, एकवचनम्; परस्मैपदम्
नुindeed?/surely (particle)
नु:
Particle
TypeIndeclinable
Rootनु (अव्यय)
Formप्रश्न/अनुनयार्थक-निपातः; पाठभेदे ‘नो’ इति स्यात् (नः = अस्माकम्) — अत्र ‘नु’ इति ग्रहणम् (IAST: no)
गौरीGauri
गौरी:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootगौरी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे प्रथमा (1st/प्रथमा) एकवचनम्
मानिनीproud/resentful
मानिनी:
Modifier (of Gauri)
TypeAdjective
Rootमानिनी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे प्रथमा (1st/प्रथमा) एकवचनम्; विशेषणम् ‘गौरी’ इत्यस्य
परमेश्वरीthe Supreme Goddess
परमेश्वरी:
Apposition (to Gauri)
TypeNoun
Rootपरम (प्रातिपदिक) + ईश्वरी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे प्रथमा (1st/प्रथमा) एकवचनम्; समासः: परम-ईश्वरी (कर्मधारयः)
तस्यof him
तस्य:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे षष्ठी (6th/षष्ठी) एकवचनम्
एवम्thus
एवम्:
Manner
TypeIndeclinable
Rootएवम् (अव्यय)
Formप्रकारवाचक-अव्ययम् (thus)
चिन्तयानस्यof (him) thinking
चिन्तयानस्य:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeVerb
Rootचिन्तय् (धातु)
Formशानच्-प्रत्ययान्त वर्तमानकृदन्तम् (present middle participle) षष्ठी (6th/षष्ठी) एकवचनम्; आत्मनेपदी; ‘चिन्तयान’ = ‘thinking’
बहुशःmany times/often
बहुशः:
Frequency
TypeIndeclinable
Rootबहुशः (अव्यय)
Formआवृत्तिवाचक-अव्ययम् (often, many times)
नृपसत्तमO best of kings
नृपसत्तम:
Sambodhana (Address)
TypeNoun
Rootनृप (प्रातिपदिक) + सत्तम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे सम्बोधन (8th/सम्बोधन) एकवचनम्; समासः: नृप-सत्तम (तत्पुरुषः)

Pulastya

Tirtha: Arbuda kṣetra (Acaleśvara context)

Type: kshetra

Listener: King (nṛpasattama)

Scene: Gaurī, dignified and slightly proud (māninī), perceives Śiva’s repeated inner pondering; the air is charged with unspoken dialogue, set against Arbuda’s rocky slopes and forested ridges.

G
Gaurī (Pārvatī)
Ś
Śiva
L
Listener: Nṛpasattama (best of kings)

FAQs

Puranic tīrtha narratives often unfold through divine relational awareness—Gaurī’s understanding signals the next dharmic resolution.

The Arbuda sacred region where the Acaleśvara-Gaṅgā theme is being developed.

None in this verse; it sets the narrative stage for a practical sacred arrangement.