Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 15

ब्रह्मघोषेण महता नादितं सर्वतोदिशम् । वह्निपूजोत्थधूम्रेण कलुषीकृतपाद पम् । क्रीडामृगैश्च संकीर्णं धावद्भिर्बहुभिस्तथा

brahmaghoṣeṇa mahatā nāditaṃ sarvatodiśam | vahnipūjotthadhūmreṇa kaluṣīkṛtapāda pam | krīḍāmṛgaiśca saṃkīrṇaṃ dhāvadbhirbahubhistathā

ทุกทิศทุกทางกึกก้องด้วยพรหมโฆษอันยิ่งใหญ่ คือเสียงสวดพระเวท ดินพื้นหม่นคล้ำด้วยควันจากการบูชาไฟ และยังแน่นไปด้วยฝูงสัตว์ป่าขี้เล่นมากมายที่วิ่งพล่าน

ब्रह्मघोषेणby the Vedic chant
ब्रह्मघोषेण:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootब्रह्म-घोष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे तृतीया (3rd/तृतीया), एकवचनम्; ब्रह्मणः घोषः (वेदध्वनि:)
महताgreat
महता:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे तृतीया (3rd/तृतीया), एकवचनम्; ‘ब्रह्मघोषेण’ इत्यस्य विशेषणम्
नादितम्made resounding
नादितम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootनादित (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचनम्; नाद् धातोः णिच्+क्त (causative PPP) = ‘made resound’
सर्वतःon all sides
सर्वतः:
Kriya-vishesana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसर्वतः (अव्यय)
Formदिगर्थक-अव्ययम् (from all sides)
दिशम्the region/direction
दिशम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootदिश् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे द्वितीया (2nd/द्वितीया), एकवचनम्; ‘सर्वतः’ सह—‘सर्वतोदिशम्’ (accusative of extent/direction)
वह्निपूजोत्थधूम्रेणby smoke arising from fire-worship
वह्निपूजोत्थधूम्रेण:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootवह्नि-पूजा-उत्थ-धूम्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे तृतीया (3rd/तृतीया), एकवचनम्; वह्नेः पूजा (अग्निपूजा) तस्याः उत्थः धूम्रः = ‘smoke arising from fire-worship’
कलुषीकृतपादपम्having trees darkened/soiled
कलुषीकृतपादपम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootकलुषी-कृत-पादप (प्रातिपदिक/कृदन्त)
Formनपुंसकलिङ्गे प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचनम्; ‘पादप’ (वृक्ष) कर्म; कलुषीकृत = कलुषी (अव्यय/उपसर्गवत्) + कृ धातोः क्त (PPP)
क्रीडामृगैःby playful animals
क्रीडामृगैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootक्रीडा-मृग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे तृतीया (3rd/तृतीया), बहुवचनम्; क्रीडार्थं मृगाः / क्रीडामृगाः (playful animals)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपातः (and)
संकीर्णम्filled/crowded
संकीर्णम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootसंकीर्ण (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचनम्; सम्+कॄ धातोः क्त (PPP)
धावद्भिःby running (ones)
धावद्भिः:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootधावत् (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे तृतीया (3rd/तृतीया), बहुवचनम्; धाव् धातोः शतृ (present active participle)
बहुभिःmany
बहुभिः:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootबहु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे तृतीया (3rd/तृतीया), बहुवचनम्; ‘धावद्भिः’ इत्यस्य विशेषणम्
तथाalso/likewise
तथा:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formरीत्यर्थक/समुच्चयार्थक-अव्ययम् (thus/also)

Narrator (contextual Purāṇic narration within Tīrthamāhātmya; exact speaker not explicit in snippet)

Type: kshetra

Scene: A wide scene of multiple yajña fires with curling smoke, groups of brahmins chanting in unison, the ground shaded by ritual soot, and deer/other forest animals darting playfully among clearings—an energized yet sacred atmosphere.

B
brahmaghoṣa (Vedic recitation)
V
vahni-pūjā (fire worship)
M
mṛga (animals)

FAQs

A holy place is sanctified by living ritual culture—Vedic recitation and fire-worship that pervade the landscape.

The verse depicts the sanctity of the kṣetra visited in Adhyāya 72; the exact tīrtha-name is not specified in this line.

Vahni-pūjā (fire worship) and brahmaghoṣa (Vedic chanting) are described as ongoing practices at the site.