Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 22

एवं संचिन्त्य चित्तेन बहुधा तीक्ष्णदीधितिः । जगाम मनसा भीतः सोऽगस्त्यं मुनिपुंगवम्

evaṃ saṃcintya cittena bahudhā tīkṣṇadīdhitiḥ | jagāma manasā bhītaḥ so'gastyaṃ munipuṃgavam

ครั้นใคร่ครวญดังนี้นานาประการด้วยจิต พระสุริยเทพผู้มีรัศมีคมกล้า ครั่นคร้ามในหทัย จึงหันดวงใจไปสู่พระฤๅษีอคัสตยะ ผู้เป็นยอดแห่งมุนี

एवम्thus
एवम्:
Kriya-viseshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootएवम् (अव्यय)
Formअव्यय; प्रकारवाचक (thus)
संचिन्त्यhaving thought
संचिन्त्य:
Kriya-viseshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसम्+चिन्त् (धातु) → संचिन्त्य (क्त्वान्त)
Formक्त्वान्त अव्यय (gerund); पूर्वक्रिया (having reflected)
चित्तेनwith (his) mind
चित्तेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootचित्त (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/तृतीया), एकवचन
बहुधाin many ways
बहुधा:
Kriya-viseshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootबहुधा (अव्यय)
Formअव्यय; प्रकारवाचक (in many ways)
तीक्ष्णदीधितिःthe sharp-rayed one (Sun)
तीक्ष्णदीधितिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतीक्ष्ण (प्रातिपदिक) + दीधिति (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारयसमास (तीक्ष्णा दीधितिः यस्य); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
जगामwent
जगाम:
Kriya (Main action/क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु) → जगाम
Formलिट् (परोक्षभूत/Perfect); प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
मनसाby mind, mentally
मनसा:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootमनस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
भीतःafraid
भीतः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootभी (धातु) → भीत (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (क्त); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषणम् (तीक्ष्णदीधितिः)
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
अगस्त्यम्Agastya
अगस्त्यम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootअगस्त्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
मुनिपुंगवम्the foremost of sages
मुनिपुंगवम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक) + पुंगव (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुषसमास (मुनिषु पुंगवः); पुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; (अगस्त्यस्य विशेषणम्)

Narrator

Tirtha: Agastya-āśrama (invoked)

Type: kshetra

Scene: Sūrya, rays sharp yet subdued by fear, closes his eyes; a luminous thought-form of Agastya appears—small in stature, radiant with tapas, seated by a riverbank with kamandalu and staff.

S
Sūrya (Tīkṣṇadīdhiti)
A
Agastya

FAQs

When order is threatened, refuge is sought in realized sages; rishis embody dharma that stabilizes the world.

Agastya’s āśrama tradition is invoked as part of sacred geography; the verse prepares for the āśrama locale mentioned next.

None.