ॐ पृथिव्यै नमः । ॐ अद्भ्यो नमः । ॐ तेजसे नमः । ॐ वायवे नमः । ॐ आकाशाय नमः । ॐ घ्राणाय नमः । ॐ जिह्वायै नमः । ॐ चक्षुषे नमः । ॐ त्वचे नमः । ॐ श्रोत्राय नमः । ॐ गन्धाय नमः । ॐ रसाय नमः । ॐ रूपाय नमः । ॐ स्पर्शाय नमः । ॐ शब्दाय नमः । ॐ वाचे नमः । ॐ पाणिभ्यां नमः । ॐ पादाभ्यां नमः । ॐ पायवे नमः । ॐ उपस्थाय नमः । ॐ मनसे नमः । ॐ बुद्ध्यै नमः । ॐ चित्ताय नमः । ॐ अहंकाराय नमः । ॐ क्षेत्रात्मने नमः । ॐ परमात्मने नमः । धूपं धूरसि मंत्रेण अग्निर्ज्योतीति दीपकम् । युवा सुवासेति च ततो वासांसि परिधापयेत्
oṃ pṛthivyai namaḥ | oṃ adbhyo namaḥ | oṃ tejase namaḥ | oṃ vāyave namaḥ | oṃ ākāśāya namaḥ | oṃ ghrāṇāya namaḥ | oṃ jihvāyai namaḥ | oṃ cakṣuṣe namaḥ | oṃ tvace namaḥ | oṃ śrotrāya namaḥ | oṃ gandhāya namaḥ | oṃ rasāya namaḥ | oṃ rūpāya namaḥ | oṃ sparśāya namaḥ | oṃ śabdāya namaḥ | oṃ vāce namaḥ | oṃ pāṇibhyāṃ namaḥ | oṃ pādābhyāṃ namaḥ | oṃ pāyave namaḥ | oṃ upasthāya namaḥ | oṃ manase namaḥ | oṃ buddhyai namaḥ | oṃ cittāya namaḥ | oṃ ahaṃkārāya namaḥ | oṃ kṣetrātmane namaḥ | oṃ paramātmane namaḥ | dhūpaṃ dhūrasi maṃtreṇa agnirjyotīti dīpakam | yuvā suvāseti ca tato vāsāṃsi paridhāpayet
พึงบูชาด้วยการสวดว่า: “โอม นอบน้อมแด่ ปฤถวี (ธาตุดิน); โอม นอบน้อมแด่ อัป (ธาตุน้ำ); โอม นอบน้อมแด่ เตชัส (ธาตุไฟ); โอม นอบน้อมแด่ วายุ (ธาตุลม); โอม นอบน้อมแด่ อากาศ (อีเธอร์); โอม นอบน้อมแด่ ฆราณะ (จมูก/การดมกลิ่น); โอม นอบน้อมแด่ ชิหวา (ลิ้น); โอม นอบน้อมแด่ จักษุ (ตา); โอม นอบน้อมแด่ ตวัก (ผิวหนัง); โอม นอบน้อมแด่ โศรตระ (หู); โอม นอบน้อมแด่ คันธะ (กลิ่น); โอม นอบน้อมแด่ รสะ (รส); โอม นอบน้อมแด่ รูปะ (รูป); โอม นอบน้อมแด่ สปัรศะ (สัมผัส); โอม นอบน้อมแด่ ศัพทะ (เสียง); โอม นอบน้อมแด่ วาจ (วาจา); โอม นอบน้อมแด่ ปาณิ (มือ); โอม นอบน้อมแด่ ปาทะ (เท้า); โอม นอบน้อมแด่ ปายุ (ทวารหนัก); โอม นอบน้อมแด่ อุปัสถะ (อวัยวะสืบพันธุ์); โอม นอบน้อมแด่ มนัส (ใจ); โอม นอบน้อมแด่ พุทธิ (ปัญญา); โอม นอบน้อมแด่ จิตตะ (จิต); โอม นอบน้อมแด่ อหังการะ (อัตตา); โอม นอบน้อมแด่ กษेत्रาตมัน (อาตมันผู้สถิตในกาย); โอม นอบน้อมแด่ ปรมาตมัน (อาตมันสูงสุด).” แล้วด้วยมนต์ “dhūr asi” พึงถวายธูป; ด้วย “agnir jyotiḥ” พึงถวายประทีป; และด้วย “yuvā suvāsaḥ” พึงถวายผ้านุ่งห่มให้สวมใส่
Bhartṛyajña (contextual continuation)
Scene: A ritualist chants a long garland of ‘oṃ … namaḥ’ while offering incense, lamp, and cloth before a consecrated piṇḍa or deity-support; symbolic icons of elements, senses, and inner faculties appear as subtle motifs around the altar.
The rite sacralizes the whole of embodied life—elements, senses, mind, ego—culminating in remembrance of the Supreme Self.
This verse is primarily liturgical (mantra and offering sequence) and does not name a particular tīrtha.
Recite a sequence of salutations to tattvas and offer incense (dhūpa), lamp (dīpa), and garments (vastra) with specified mantras.