Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 27

भगवन्कलिकालेऽस्मिन्सर्वपापसमन्विते । वर्षपापविशुद्ध्यर्थं दिनमेकं क्षितौ व्रज । येन त्वत्पूजया पूता मर्त्याः शुद्धिमवाप्नुयुः

bhagavankalikāle'sminsarvapāpasamanvite | varṣapāpaviśuddhyarthaṃ dinamekaṃ kṣitau vraja | yena tvatpūjayā pūtā martyāḥ śuddhimavāpnuyuḥ

ข้าแต่พระผู้เป็นเจ้า ในกาลียุคอันเต็มไปด้วยบาปทั้งปวง โปรดเสด็จลงสู่พื้นพิภพเพียงหนึ่งวัน เพื่อชำระบาปตลอดปี ให้มนุษย์ผู้บูชาพระองค์ได้ความบริสุทธิ์และพ้นมลทิน

भगवन्O Lord
भगवन्:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootभगवत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (8th/Vocative), एकवचन
कलिकालेin the Kali age/time
कलिकाले:
Adhikarana (Time/कालाधिकरण)
TypeNoun
Rootकलि + काल (प्रातिपदिके)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (कलियुगस्य कालः)
अस्मिन्in this
अस्मिन्:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; सर्वनाम
सर्वपापसमन्वितेendowed with all sins
सर्वपापसमन्विते:
Visheshana (Adjectival modifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व + पाप + समन्वित (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; विशेषण (qualifying ‘कलिकाले’); समासः: सर्वाणि पापानि तैः समन्वितः
वर्षपापविशुद्ध्यर्थम्for the purification of a year’s sins
वर्षपापविशुद्ध्यर्थम्:
Prayojana (Purpose/प्रयोजन)
TypeNoun
Rootवर्ष + पाप + विशुद्धि + अर्थ (प्रातिपदिके)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; प्रयोजनार्थे (accusative of purpose); समासः: वर्षस्य पापस्य विशुद्धिः तस्य अर्थः
दिनम्a day
दिनम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootदिन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
एकम्one
एकम्:
Visheshana (Adjectival modifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootएक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; विशेषण (qualifying ‘दिनम्’)
क्षितौon earth
क्षितौ:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootक्षिति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन
व्रजgo
व्रज:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootव्रज् (धातु)
Formलोट् (Imperative), मध्यमपुरुष (2nd person), एकवचन; परस्मैपद
येनby which
येन:
Karana (Means/करण)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन; सम्बन्ध/उपायार्थे (‘by which/whereby’)
त्वत्पूजयाby worship of you
त्वत्पूजया:
Karana (Means/करण)
TypeNoun
Rootत्वद् (सर्वनाम) + पूजा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (त्वत्-पूजा = तव पूजा)
पूताःpurified
पूताः:
Visheshana (Adjectival modifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपू (धातु) → पूत (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (past passive participle); पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषण (qualifying ‘मर्त्याः’)
मर्त्याःmortals
मर्त्याः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमर्त्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन
शुद्धिम्purity
शुद्धिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootशुद्धि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
अवाप्नुयुःmight attain
अवाप्नुयुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootअव+आप् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन; परस्मैपद

The Devas (collectively) addressing Śiva (deduced from surrounding ‘suraiḥ sarvaiḥ’ context)

Tirtha: Māgha-kṛṣṇa-caturdaśī (Śivarātri night)

Type: kshetra

Listener: Śaṅkara (Śiva)

Scene: Devas (or a divine supplicant) petition Śaṅkara to descend in Kali-yuga for one day so that human worship may cleanse a year’s sins; the earth below is shown burdened by darkness, while Śiva’s compassion radiates downward.

K
Kali-yuga
B
Bhagavān
Ś
Śiva
D
Devas

FAQs

In Kali Yuga, divine grace is made accessible through a concentrated sacred observance that purifies even heavy moral burden.

The emphasis is on Śiva’s descent ‘to the earth’ and the sacred time; no single tīrtha is named in this verse.

Śiva-pūjā on the divinely appointed occasion meant for cleansing the sins of a year.