Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 81

विश्वा मित्र उवाच । शृणु राजन्प्रवक्ष्यामि प्रायश्चित्तं तु यच्चरेत् । आश्वासनेन शुद्ध्यर्थं कुतांबूलस्य भक्षणात्

viśvā mitra uvāca | śṛṇu rājanpravakṣyāmi prāyaścittaṃ tu yaccaret | āśvāsanena śuddhyarthaṃ kutāṃbūlasya bhakṣaṇāt

วิศวามิตรกล่าวว่า: “โอ้พระราชา จงฟังเถิด เราจักประกาศประยัศจิตตะที่พึงปฏิบัติ เพื่อความบริสุทธิ์หลังจากบริโภคกุตัมบูละ พึงกระทำพิธี ‘อาศวาสนะ’ อันเป็นการปลอบประโลมให้สงบ”

विश्वामित्रःViśvāmitra
विश्वामित्रः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootविश्व + मित्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारयः (विश्वः मित्रः)
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
शृणुlisten
शृणु:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु)
Formलोट्-लकार (Imperative), मध्यमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
राजन्O king
राजन्:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootराजन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन-प्रथमा (Vocative), एकवचन
प्रवक्ष्यामिI will explain
प्रवक्ष्यामि:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र-वच् (धातु)
Formलृट्-लकार (Simple Future), उत्तमपुरुष (1st person), एकवचन; परस्मैपद
प्रायश्चित्तम्expiation
प्रायश्चित्तम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootप्रायश्चित्त (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन
तुbut/indeed
तु:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; विरोध/विशेषणार्थक निपात (particle)
यत्which
यत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; सम्बन्धसूचक (relative)
चरेत्should practice/perform
चरेत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootचर् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद; विधेय (one should perform)
आश्वासनेनby reassurance/comforting (rite)
आश्वासनेन:
Karana (Means/करण)
TypeNoun
Rootआश्वासन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (3rd/Instrumental), एकवचन
शुद्ध्यर्थम्for purification
शुद्ध्यर्थम्:
Prayojana (Purpose/प्रयोजन)
TypeNoun
Rootशुद्धि + अर्थ (प्रातिपदिक); शुद्ध्याः अर्थम्
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (purpose)
कुताम्बूलस्यof impure betel
कुताम्बूलस्य:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootकु-ताम्बूल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (6th/Genitive), एकवचन
भक्षणात्from (the act of) eating
भक्षणात्:
Apadana (Source/Cause/अपादान)
TypeNoun
Rootभक्षण (प्रातिपदिक; भक्ष् + ल्युट्)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति (5th/Ablative), एकवचन; अपादान-अर्थे (from/owing to eating)

Viśvāmitra

Listener: King

Scene: Viśvāmitra, austere and radiant, begins instruction: right hand raised in teaching mudrā; the king listens intently. A small ritual setup suggests ‘āśvāsana’: kusa grass, water pot, lamp, and a calm seated posture indicating pacification.

V
Viśvāmitra
K
King (rājan)
P
prāyaścitta
Ā
āśvāsana
K
kutāmbūla

FAQs

When impurity arises from error, dharma provides structured expiation—restoring purity through prescribed pacificatory acts.

No specific tīrtha is named in this verse; it is a prāyaścitta instruction embedded in a Tīrthamāhātmya chapter.

Performance of a prāyaścitta involving ‘āśvāsana’ for purification after consuming kutāmbūla.