Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 11

यथोक्तविधिना दृष्ट्वा नरः पापात्प्रमुच्यते । यो यं काममभिध्यायन्क्षेत्रेष्वेतेषु भक्तितः

yathoktavidhinā dṛṣṭvā naraḥ pāpātpramucyate | yo yaṃ kāmamabhidhyāyankṣetreṣveteṣu bhaktitaḥ

เมื่อได้ไปนมัสการตามวิธีที่กล่าวไว้ บุคคลย่อมพ้นจากบาป และผู้ใดด้วยศรัทธาในเกษตรเหล่านี้ ระลึกภาวนาถึงความปรารถนาใดประการหนึ่ง—

यथोक्तविधिनाby the prescribed method
यथोक्तविधिना:
Karana (Instrument/means)
TypeNoun
Rootयथा-उक्त-विधि (प्रातिपदिक; समास)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (यथोक्तः विधिः)
दृष्ट्वाhaving seen/visited
दृष्ट्वा:
Purvakala-kriya (Prior action)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु) + त्वा (कृदन्त)
Formक्त्वान्त-अव्यय (absolutive/gerund), पूर्वकाल (having done)
नरःa man
नरः:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootनर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
पापात्from sin
पापात्:
Apadana (Source/separation)
TypeNoun
Rootपाप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति (Ablative), एकवचन
प्रमुच्यतेis freed
प्रमुच्यते:
Kriya (Main verb)
TypeVerb
Rootप्र-मुच् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), प्रथम-पुरुष, एकवचन, आत्मनेपद; कर्मणि-प्रयोग (passive sense)
यःwho
यः:
Karta (Relative subject)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन (सम्बन्ध-प्रत्यय)
यम्which/whom
यम्:
Karma (Object)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन
कामम्desire/wish
कामम्:
Karma (Object; apposition to yam)
TypeNoun
Rootकाम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
अभिध्यायन्meditating upon
अभिध्यायन्:
Karta (Agent participle qualifying yaḥ)
TypeVerb
Rootअभि-ध्यै (धातु) + शतृ (कृदन्त)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमानकाले कृदन्त (present active participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
क्षेत्रेषुin the sacred fields
क्षेत्रेषु:
Adhikarana (Location)
TypeNoun
Rootक्षेत्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative), बहुवचन
एतेषुin these
एतेषु:
Visheshana (Determiner of kṣetreṣu)
TypeAdjective
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, बहुवचन
भक्तितःout of devotion/devoutly
भक्तितः:
Hetu (Cause/motive)
TypeNoun
Rootभक्ति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति (Ablative) एकवचन; अव्ययीभावार्थे (adverbial: 'out of devotion')

Sūta

Tirtha: Kṣetra-traya (Kurukṣetra–Hāṭakeśvara–Prabhāsa)

Type: kshetra

Listener: dvija-sattamāḥ

Scene: A pilgrim, hands folded, approaches the kṣetra with prescribed conduct; Sūta’s words hover as a ‘vidhi’ injunction—darśana done rightly frees from sin; devotion and focused contemplation are central.

S
Sūta

FAQs

Pilgrimage is not merely travel: darśana performed with prescribed discipline and devotion becomes a means of purification and sanctified intention.

The teaching applies to the previously named three kṣetras (Kurukṣetra, Hāṭakeśvara-kṣetra, and Prābhāsika).

Darśana (visiting/seeing) ‘according to the stated vidhi’ and devotional contemplation (abhidhyāna) within the kṣetra.