Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 37

अज्ञानतो यदा पीतं मद्यं विप्रेण कर्हिचित् । अग्नितुल्यं घृतं पीत्वा तावन्मात्रं विशुध्यति

ajñānato yadā pītaṃ madyaṃ vipreṇa karhicit | agnitulyaṃ ghṛtaṃ pītvā tāvanmātraṃ viśudhyati

แต่ถ้าพราหมณ์ผู้เป็นวิปรเผลอดื่มสุราเพราะความไม่รู้ เมื่อดื่มเนยใส (ฆฤตะ) ที่ทำให้ร้อนดุจไฟ ในปริมาณเท่านั้น ก็ย่อมบริสุทธิ์

अज्ञानतःunknowingly
अज्ञानतः:
Hetu (Cause/Reason)
TypeIndeclinable
Rootअज्ञान (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाव-प्रयोग (तसिल्/ablatival adverb) “from ignorance/unknowingly”
यदाwhen
यदा:
Kala-adhikarana (Time)
TypeIndeclinable
Rootयदा (अव्यय)
Formअव्यय; temporal adverb “when”
पीतम्drunk
पीतम्:
Kriya (Passive predicate)
TypeVerb
Rootपा (धातु)
Formभूतकृदन्त (क्त), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया एकवचन; कर्मणि-भावे “(it) has been drunk”
मद्यम्liquor
मद्यम्:
Karma (Object)
TypeNoun
Rootमद्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया एकवचन; ‘पीतम्’ इत्यस्य कर्म/विषय
विप्रेणby a Brahmin
विप्रेण:
Karta (Agent in passive)
TypeNoun
Rootविप्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/instrumental) एकवचन; कर्तृकरणे (कर्मणि-प्रयोगे agent)
कर्हिचित्at some time
कर्हिचित्:
Kala-adhikarana (Time)
TypeIndeclinable
Rootकर्हिचित् (अव्यय)
Formअव्यय; indefinite temporal adverb “at some time/ever”
अग्नितुल्यम्like fire
अग्नितुल्यम्:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootअग्नि + तुल्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया एकवचन; विशेषणम् (घृतम्) । समासः: अग्निना तुल्यम् (तृतीया-तत्पुरुष)
घृतम्ghee
घृतम्:
Karma (Object)
TypeNoun
Rootघृत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया एकवचन; कर्म (पीत्वा)
पीत्वाhaving drunk
पीत्वा:
Purvakala-kriya (Prior action)
TypeVerb
Rootपा (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive) “having drunk”
तावन्मात्रम्to that extent
तावन्मात्रम्:
Kriya-visheshana (Measure)
TypeIndeclinable
Rootतावत् + मात्र (प्रातिपदिक)
Formअव्ययवत् परिमाण-प्रयोग; adverbial accusative “to that extent/that much”
विशुध्यतिis purified
विशुध्यति:
Kriya (Action)
TypeVerb
Rootवि + शुध् (धातु)
Formलट्, प्रथमपुरुष, एकवचन; “is purified”

Brāhmaṇas

Type: kshetra

Listener: The penitent dvija

Scene: Brāhmaṇas explain a mitigated expiation: ghee heated like fire, measured to the accidental intake; the tone is compassionate yet firm.

V
Vipra (Brāhmaṇa)

FAQs

Dharma texts distinguish intention: ignorance lessens culpability, yet purification remains necessary.

No named tīrtha appears in this verse; it functions as a dharma-prāyaścitta instruction within the Tīrthamāhātmya setting.

Drinking very hot ghee (agnitulyam ghṛtam) equal to the quantity consumed is given as expiation for unknowing liquor intake.