Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 24

प्रजगाम द्विजश्रेष्ठाः शून्येन मनसा तदा । प्रतिभाति तदा गीतं तस्या मधुरमप्यहो

prajagāma dvijaśreṣṭhāḥ śūnyena manasā tadā | pratibhāti tadā gītaṃ tasyā madhuramapyaho

โอ้ ผู้ประเสริฐในหมู่ทวิชะ! ครานั้นนางดำเนินไปด้วยจิตอันว่างเปล่า แม้บทเพลงอันไพเราะของนางก็ยังปรากฏประหนึ่งแปลกไปในเวลานั้น

प्रजगामwent forth, proceeded
प्रजगाम:
Kriya (Motion/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र + गम् (धातु)
Formलिट् (Perfect); प्रथमपुरुष; एकवचन; परस्मैपद
द्विजश्रेष्ठाःO best of twice-born (brāhmaṇas)
द्विजश्रेष्ठाः:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootद्विज + श्रेष्ठ (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (श्रेष्ठा द्विजाः); पुंलिङ्ग; संबोधन (Vocative) बहुवचन
शून्येनempty, vacant
शून्येन:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootशून्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (भावे); तृतीया (Instrumental) एकवचन; ‘मनसा’ विशेषण
मनसाwith (her) mind
मनसा:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootमनस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; तृतीया (Instrumental) एकवचन
तदाthen
तदा:
Adverbial (काल)
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (then)
प्रतिभातिappears, seems
प्रतिभाति:
Kriya (Appearance/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्रति + भा (धातु)
Formलट् (Present); प्रथमपुरुष; एकवचन; परस्मैपद
तदाthen
तदा:
Adverbial (काल)
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय
गीतम्song
गीतम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootगीत (कृदन्त; √गै/गाय् धातु)
Formभूतकृदन्त (past participle used as noun); नपुंसकलिङ्ग; प्रथमा एकवचन
तस्याःof her
तस्याः:
Shashthi-sambandha (Possessor/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; स्त्रीलिङ्ग; षष्ठी (Genitive) एकवचन
मधुरम्sweet
मधुरम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमधुर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; प्रथमा एकवचन; ‘गीतम्’ विशेषण
अपिeven, also
अपि:
Particle (निपात)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formसमुच्चय/अपेक्षार्थक-अव्यय (also/even)
अहोah!, alas!/oh!
अहो:
Exclamation
TypeIndeclinable
Rootअहो (अव्यय)
Formविस्मयादिबोधक-अव्यय (exclamation)

Sūta (continuing narration; addressing the sages as dvijaśreṣṭhāḥ)

Type: kshetra

Listener: Śaunaka and other ṛṣis (implied)

Scene: Sāvitrī proceeds with an empty mind; her normally sweet song seems strangely changed—beauty turned uncanny by sorrow.

S
Sūta
D
Dvijaśreṣṭhāḥ (sages/audience)
S
Sāvitrī

FAQs

When the mind is overwhelmed, even what is inherently auspicious can feel painful; dharma therefore guides one toward steadiness and right understanding.

No tīrtha is named in this verse.

None.