Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 33

आशा हि परमं दुःखं निराशा परमं सुखम् । आशानिराशां कृत्वा च सुखं स्वपिति पिंगला

āśā hi paramaṃ duḥkhaṃ nirāśā paramaṃ sukham | āśānirāśāṃ kṛtvā ca sukhaṃ svapiti piṃgalā

ความหวังแท้จริงคือทุกข์อันยิ่งใหญ่; ความไร้ความหวัง—คือความหลุดพ้นจากความคาดหมาย—คือสุขสูงสุด ครั้นทำตนให้พ้นจากหวังและไม่หวังแล้ว ปิงคลา จึงหลับอย่างเป็นสุข

āśāhope/desire
āśā:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootāśā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
hiindeed/for
hi:
Discourse particle
TypeIndeclinable
Roothi (अव्यय)
Formनिपातः (emphatic/causal particle)
paramamsupreme/utter
paramam:
Viśeṣaṇa (Qualifier)
TypeAdjective
Rootparama (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; विशेषणम् ‘दुःखम्’
duḥkhamsorrow
duḥkham:
Pradhāna-predicative (Predicate nominative)
TypeNoun
Rootduḥkha (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
nirāśāhopelessness/absence of hope
nirāśā:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootnirāśā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
paramamsupreme/utter
paramam:
Viśeṣaṇa (Qualifier)
TypeAdjective
Rootparama (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; विशेषणम् ‘सुखम्’
sukhamhappiness
sukham:
Pradhāna-predicative (Predicate nominative)
TypeNoun
Rootsukha (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
āśā-nirāśāmhope and hopelessness (both)
āśā-nirāśām:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootāśā (प्रातिपदिक) + nirāśā (प्रातिपदिक)
Formद्वन्द्व-समासः (आशा च निराशा च); स्त्रीलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम् (समाहार/collective sense)
kṛtvāhaving made (them)
kṛtvā:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial)
TypeVerb
Root√kṛ (धातु) + क्त्वा (absolutive)
Formक्त्वान्त (Absolutive/Gerund) अव्ययम्; ‘having made/done’
caand
ca:
Connector
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम् (conjunction)
sukhamhappily/with ease
sukham:
Kriyāviśeṣaṇa (Manner)
TypeNoun
Rootsukha (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; क्रियाविशेषणवत् (accusative of manner)
svapitisleeps
svapiti:
Kriyā (Main action)
TypeVerb
Root√svap (धातु)
Formलट्-लकारः (Present), प्रथमपुरुषः, एकवचनम्, परस्मैपदम्
piṃgalāPiṅgalā
piṃgalā:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootpiṃgalā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम् (proper name)

Unspecified narrator (contextual narration within Nāgarakhaṇḍa Tīrthamāhātmya)

Scene: Piṅgalā, formerly restless, now sits calmly in a simple room; her face serene, eyes half-closed; the atmosphere shifts from tension to quiet contentment as she lies down and sleeps peacefully.

P
Piṅgalā

FAQs

Inner peace arises from relinquishing expectation; hope that clings becomes suffering, while detachment becomes happiness.

No specific tīrtha is named in this verse; the teaching is ethical and contemplative within a Tīrthamāhātmya chapter.

No ritual is prescribed; the instruction is an inner discipline—renunciation of expectation (vairāgya).