Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 20

कांतारस्यांतमन्विच्छन्प्रेरयामास तं हयम् । जात्यं सर्वगुणोपेतं कशाघातैः प्रताडयन्

kāṃtārasyāṃtamanvicchanprerayāmāsa taṃ hayam | jātyaṃ sarvaguṇopetaṃ kaśāghātaiḥ pratāḍayan

เมื่อทรงแสวงหาปลายสุดแห่งพงไพร ก็ทรงขับม้านั้นให้แล่นต่อไป—ม้าชั้นเลิศสายพันธุ์ดี เปี่ยมด้วยคุณสมบัติทั้งปวง—ทรงเร่งด้วยการเฆี่ยนแส้

कान्तारस्यof the wilderness/forest
कान्तारस्य:
सम्बन्ध (Genitive)
TypeNoun
Rootकान्तार (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
अन्तम्end; boundary
अन्तम्:
कर्म (Object of अन्विच्छन्)
TypeNoun
Rootअन्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
अन्विच्छन्seeking; searching for
अन्विच्छन्:
कर्ता (Agent; agreeing with implied subject 'सः')
TypeVerb
Rootअनु + इष्/इच्छ् (धातु)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमानकृदन्त (Present active participle); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
प्रेरयामासurged; drove on
प्रेरयामास:
क्रिया (Main verb)
TypeVerb
Rootप्र + ईर्/इर् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपदम्
तम्that
तम्:
कर्म-विशेषण
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; 'हयम्' इत्यस्य विशेषणम्
हयम्horse
हयम्:
कर्म (Object of प्रेरयामास)
TypeNoun
Rootहय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
जात्यम्of noble breed; thoroughbred
जात्यम्:
कर्म-विशेषण
TypeAdjective
Rootजात्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; 'हयम्' इत्यस्य विशेषणम् (जात्यः = उत्तमजातीयः)
सर्वगुणोपेतम्endowed with all good qualities
सर्वगुणोपेतम्:
कर्म-विशेषण
TypeAdjective
Rootसर्व + गुण + उपेत (प्रातिपदिक)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (उप + इ/ए 'to go/attain' → उपेत 'endowed'); पुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (सर्वगुण-उपेतः = 'सर्वैर्गुणैः उपेतः')
कशाघातैःwith whip-blows
कशाघातैः:
करण (Instrument)
TypeNoun
Rootकशा + आघात (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (कशायाः आघाताः)
प्रताडयन्striking; beating
प्रताडयन्:
कर्ता (Agent; concomitant action)
TypeVerb
Rootप्र + तड् (धातु)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमानकृदन्त (Present active participle); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; 'प्रेरयामास' इत्यस्य सहक्रिया

Narrator (contextual; likely Sūta continuing the account)

Scene: The king, desperate, lashes a superb horse to push through the wilderness; the horse’s strain and dust clouds convey urgency and moral tension.

N
nṛpati (king)
H
haya (horse)
K
kāntāra (wilderness/forest)

FAQs

Human effort and urgency propel one into the unknown; such movement in a Māhātmya often becomes the setup for grace and revelation at a sacred place.

This verse is transitional; it drives the narrative toward the forthcoming tīrtha context in the Tīrthamāhātmya rather than naming a site here.

None in this verse; it describes travel and exertion, not a rite.