Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 47

ब्राह्म्या लक्ष्म्या समोपेतं निधानं तपसां शुचि । जमदग्निरिति ख्यातो योऽसौ त्रैलोक्यविश्रुतः । तस्य पुत्रोभवत्ख्यातो रामोनाम महायशाः

brāhmyā lakṣmyā samopetaṃ nidhānaṃ tapasāṃ śuci | jamadagniriti khyāto yo'sau trailokyaviśrutaḥ | tasya putrobhavatkhyāto rāmonāma mahāyaśāḥ

ท่านผู้เพียบพร้อมด้วยลักษมีแห่งพราหมณ์ บริสุทธิ์ และเป็นดุจขุมทรัพย์แห่งตบะ ได้มีนามเลื่องลือว่า “ชามทัคนี” อันโด่งดังในไตรโลก บุตรผู้มีเกียรติยศยิ่งของท่านมีนามว่า “ราม”

ब्राह्म्याwith Brahmī (divine) glory
ब्राह्म्या:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootब्राह्मी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन — करण/सह (with Brahmī splendour)
लक्ष्म्याwith fortune
लक्ष्म्या:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootलक्ष्मी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन — सह/करण (with Lakṣmī/fortune)
समोपेतम्endowed (with)
समोपेतम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसम्-उप-इ (धातु) → समुपेत (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; भूतकृत् (क्त) — ‘समोपेतम्’ (endowed/attended)
निधानम्treasure
निधानम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootनिधान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन — कर्म/उपपद (treasure/store)
तपसाम्of austerities
तपसाम्:
Shashthi-Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतपस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (6th), बहुवचन — सम्बन्ध (of austerities)
शुचिpure
शुचि:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootशुचि (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन — विशेषण (pure); ‘निधानम्’ विशेषण
जमदग्निःJamadagni
जमदग्निः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootजमदग्नि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन — कर्ता/उद्देश्य (Jamadagni)
इतिthus
इति:
Sambandha (Quotation marker/इति)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय (उद्धरण/समाप्तिसूचक) — thus/so called
ख्यातःwas known
ख्यातः:
Karta (Predicate/कर्तृसम्बन्धी)
TypeAdjective
Rootख्या (धातु) → ख्यात (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; भूतकृत् (क्त) — ‘ख्यातः’ (renowned/called)
यःwho
यः:
Karta (Relative subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन — सम्बन्ध (who)
असौthat (he)
असौ:
Apposition (Co-referent/समनाधिकरण)
TypeNoun
Rootअसद्/अदस् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन — निर्देश (that person)
त्रैलोक्यविश्रुतःfamed in the three worlds
त्रैलोक्यविश्रुतः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootत्रैलोक्य + विश्रुत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन — तत्पुरुषः (त्रैलोक्ये विश्रुतः = famed in the three worlds); ‘असौ/जमदग्निः’ विशेषण
तस्यof him
तस्य:
Shashthi-Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (6th), एकवचन — सम्बन्ध (of him)
पुत्रःson
पुत्रः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपुत्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन — कर्ता (son)
अभवत्became
अभवत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formलङ् (अनद्यतनभूत/Imperfect), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद — ‘अभवत्’ (became/was)
ख्यातःrenowned
ख्यातः:
Karta (Predicate/कर्तृसम्बन्धी)
TypeAdjective
Rootख्या (धातु) → ख्यात (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; क्त-प्रत्यय — ‘ख्यातः’ (renowned)
रामःRāma
रामः:
Apposition (Co-referent/समनाधिकरण)
TypeNoun
Rootराम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन — समनाधिकरण (Rāma)
नामby name
नाम:
Sambandha (Naming particle/नाम)
TypeIndeclinable
Rootनाम (अव्यय/निपात)
Formअव्यय (नामार्थक-निपात) — ‘नाम’ = by name
महायशाःof great fame
महायशाः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहā + यशस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन — कर्मधारयः (महच्च तत् यशः यस्य = very famous); ‘रामः’ विशेषण

Narrator (within the ongoing Purāṇic narration)

Tirtha: Hāṭakeśvara Kṣetra

Type: kshetra

Listener: Ṛṣi-assembly (frame)

Scene: A dignified portrait-like scene: Jamadagni as radiant ascetic with Vedic implements; beside/behind him the youthful Rāma (Paraśurāma) with axe, aura of restrained power; Lakṣmī-like auspiciousness symbolized by lotus and glow.

J
Jamadagni
R
Rāma (Paraśurāma)
T
trailokya
T
tapas

FAQs

Austerity (tapas) and purity are presented as the true wealth that generates world-renowned dharmic exemplars.

The verse is part of the Hāṭakeśvara-kṣetra māhātmya chapter that situates Paraśurāma’s lineage within sacred-place discourse.

None; it is genealogical praise highlighting tapas and purity.