Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 33

ततस्ताभिर्विनिर्मुक्तं तत्सर्वं भूमिमण्डलम् । पांसुभिः पूरितं प्रेतैर्दिवारात्रमतंद्रितैः

tatastābhirvinirmuktaṃ tatsarvaṃ bhūmimaṇḍalam | pāṃsubhiḥ pūritaṃ pretairdivārātramataṃdritaiḥ

ครั้นแล้ว พื้นพิภพทั้งสิ้นที่พวกนางละไว้ก็ถูกฝุ่นธุลีท่วมท้น เหล่าปรেতผู้กระสับกระส่ายพากันตรากตรำทั้งกลางวันและกลางคืนโดยไม่รู้เหน็ดเหนื่อย

ततःthen, thereafter
ततः:
Kriya-visheshana (Discourse/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; क्रम/हेतु-वाचक (then/thereupon)
ताभिःby them (fem.)
ताभिः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन
विनिर्मुक्तम्left/abandoned, released
विनिर्मुक्तम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootवि+निर्+मुच् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त (past participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (भूमिमण्डलम्)
तत्that
तत्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (सर्वम्)
सर्वम्entire
सर्वम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (भूमिमण्डलम्)
भूमि-मण्डलम्the earth-sphere, the whole land
भूमि-मण्डलम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootभूमि (प्रातिपदिक) + मण्डल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; समासः षष्ठी-तत्पुरुषः (भूमेः मण्डलम्)
पांसुभिःwith dust
पांसुभिः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootपांसु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन
पूरितम्filled
पूरितम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपूर् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त (past participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (भूमिमण्डलम्)
प्रेतैःby spirits/ghosts
प्रेतैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootप्रेत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन
दिवा-रात्रम्day and night
दिवा-रात्रम्:
Kriya-visheshana (Temporal/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootदिवा (अव्यय) + रात्रि (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाव-समासः; अव्ययवत् प्रयोगः (adverbial: day and night)
अतन्द्रितैःuntiring, unwearied
अतन्द्रितैः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअतन्द्रित (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; विशेषणम् (प्रेतैः)

Sūta (deduced)

Tirtha: Vacated kṣetra (post-departure zone)

Type: kshetra

Scene: After the Mothers depart, the land becomes dusty and overrun by restless spirits working ceaselessly day and night, creating an atmosphere of desolation and dread.

P
Preta (spirits)

FAQs

When divine protectors withdraw, disorder can veil sacredness; yet even concealment becomes part of the tīrtha’s mysterious mahātmya.

The episode explains the ‘Lupta’ (hidden/obscured) condition of the Lupta-tīrtha within the Hāṭakeśvara-kṣetra narrative.

No direct prescription appears; the verse provides etiological background for the tīrtha.