Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 103

कुमार उवाच । रेवायां तोयमध्ये च दृश्यंते दृषदो हि याः । शिवप्रसादात्तास्तु स्युर्लिंगरूपा न चान्यथा

kumāra uvāca | revāyāṃ toyamadhye ca dṛśyaṃte dṛṣado hi yāḥ | śivaprasādāttāstu syurliṃgarūpā na cānyathā

กุมารกล่าวว่า: “ก้อนศิลาที่เห็นอยู่กลางสายน้ำเรวา ด้วยพระกรุณาแห่งพระศิวะ ย่อมกลายเป็นรูปแห่งลึงค์แท้จริง มิใช่อย่างอื่น”

कुमारःKumāra
कुमारः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootकुमार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार, प्रथम-पुरुष, एकवचन
रेवायाम्in the Revā (river)
रेवायाम्:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootरेवा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (7th/Locative), एकवचन
तोयमध्येin the middle of the water
तोयमध्ये:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootतोय + मध्ये (प्रातिपदिक; समास)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; सप्तमी-तत्पुरुष (तोये मध्ये)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
दृश्यन्तेare seen/appear
दृश्यन्ते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), प्रथम-पुरुष, बहुवचन; आत्मनेपद, कर्मणि-प्रयोग (passive sense)
दृषदःstones/rocks
दृषदः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootदृषद् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग (दृषद्), प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
हिindeed
हि:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपात (emphatic/causal particle)
याःwhich
याः:
Karta (Relative pronoun/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
शिवप्रसादात्from Śiva's grace
शिवप्रसादात्:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeNoun
Rootशिव + प्रसाद (प्रातिपदिक; समास)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति (5th/Ablative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (शिवस्य प्रसादः)
ताःthose
ताः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
तुbut/indeed
तु:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formनिपात (contrastive particle)
स्युःwould be/are (to be)
स्युः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formविधिलिङ्-लकार (Optative), प्रथम-पुरुष, बहुवचन
लिङ्गरूपाःhaving the form of a liṅga
लिङ्गरूपाः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootलिङ्ग + रूप (प्रातिपदिक; समास)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; तत्पुरुष (लिङ्गस्य रूपम्)
not
:
Sambandha (Negation/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-अव्यय (negation)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय
अन्यथाotherwise
अन्यथा:
Sambandha (Adverbial/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअन्यथा (अव्यय)
Formक्रियाविशेषण-अव्यय (adverb)

Kumāra (Skanda)

Tirtha: Revā (Narmadā)

Type: river

Listener: Nandī

Scene: Skanda explains that stones seen midstream in the Revā become liṅga-formed by Śiva’s grace; the river itself appears as a sacred, living presence.

K
Kumāra (Skanda)
R
Revā (Narmadā River)
Ś
Śiva
B
Bāṇa-liṅga (implied)

FAQs

Divine grace can consecrate nature itself—river stones become Śiva’s liṅga-form through Śiva’s prasāda.

Revā (Narmadā) is explicitly glorified as the source of liṅga-formed stones (Bāṇa-liṅgas).

It establishes the sanctity and legitimacy of worshipping Revā-origin liṅga stones (Bāṇa-liṅgas).