Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 41

तं दृष्ट्वा त्वरितं देवो योगिध्येयांघ्रिपंकजः । अभ्युत्थाय मुदा युक्तः परिष्वज्य च शार्ङ्गिणम्

taṃ dṛṣṭvā tvaritaṃ devo yogidhyeyāṃghripaṃkajaḥ | abhyutthāya mudā yuktaḥ pariṣvajya ca śārṅgiṇam

ครั้นทอดพระเนตรเห็นท่านมาถึงโดยฉับไว เทพผู้ซึ่งเหล่าโยคีเพ่งภาวนาที่ดอกบัวแห่งพระบาท ก็ทรงลุกขึ้นด้วยปีติ และทรงโอบกอดศารังคิน คือพระวิษณุผู้ทรงคันศรศารังคะ

तम्him
तम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः (कर्म), एकवचनम्; सर्वनाम-शब्दः (pronoun)
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
Kriyāviśeṣaṇa (Absolutive modifier)
TypeVerb
Rootdṛś (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय-क्रियाविशेषणम् (absolutive/gerund); पूर्वकाले कृत्यं दर्शयति
त्वरितम्quickly / in haste
त्वरितम्:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial)
TypeAdjective
Roottvarita (प्रातिपदिक; त्वरित = शीघ्र)
Formनपुंसकलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; क्रियाविशेषणवत् प्रयोगः (adverbially: quickly)
देवःthe god
देवः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootdeva (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
योगि-ध्येय-अङ्घ्रि-पङ्कजः(he) whose lotus-feet are meditated upon by yogis
योगि-ध्येय-अङ्घ्रि-पङ्कजः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootyogin (प्रातिपदिक) + dhyeya (कृदन्त/प्रातिपदिक) + aṅghri (प्रातिपदिक) + paṅkaja (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; षष्ठी-तत्पुरुषः (योगिभिः ध्येयस्य अङ्घ्र्योः पङ्कजम् यस्य) इति बहुपद-समासः
अभ्युत्थायhaving risen up
अभ्युत्थाय:
Kriyāviśeṣaṇa (Absolutive modifier)
TypeVerb
Rootabhi-ud-sthā (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय-क्रियाविशेषणम् (absolutive); ‘उत्थाय’ = having risen, with prefix ‘अभि’
मुदाwith joy
मुदा:
Karaṇa/Hetu (Instrument/Cause)
TypeNoun
Rootmud (प्रातिपदिक: mudā)
Formस्त्रीलिङ्गे, तृतीया-विभक्तिः, एकवचनम्; साधन/हेतु-भावः (with joy)
युक्तःjoined/filled (with joy), composed
युक्तः:
Karta-anvaya (Predicate adjective)
TypeAdjective
Rootyukta (कृदन्त-प्रातिपदिक; √yuj)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; क्त-प्रत्ययान्त (past passive participle)
परिष्वज्यhaving embraced
परिष्वज्य:
Kriyāviśeṣaṇa (Absolutive modifier)
TypeVerb
Rootpari-ṣvaj (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय-क्रियाविशेषणम् (absolutive)
and
:
Sambandha (Connector)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम् (conjunction)
शार्ङ्गिणम्Śārṅgin (Vishnu)
शार्ङ्गिणम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootśārṅgin (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; विष्णोः नाम (one who bears Śārṅga bow)

Narrator (Sūta/Lomaharṣaṇa tradition, Mahēśvarakhaṇḍa narrative voice)

Tirtha: Kedāra/Kedārakṣetra (contextual)

Type: kshetra

Listener: Frame-audience (traditionally sages/Śaunaka-style assembly; not explicit in the verse)

Scene: Viṣṇu (Śārṅgin) arrives swiftly; Śiva—whose lotus-feet are the object of yogic meditation—rises with delight and embraces him, establishing intimate divine friendship in a Himalayan sacred setting.

Ś
Śiva
V
Viṣṇu (Śārṅgin)
Y
Yogins

FAQs

Reverence and warmth between deities teaches harmony: devotion culminates in unity, not rivalry.

The Kedārakhaṇḍa Himalayan milieu—associated with Kedāra tīrthas—forms the sacred backdrop.

No ritual instruction appears; the verse emphasizes devotional vision (yogic contemplation) and divine concord.