Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 74

यदीश्वरो हृदि मध्ये विभाव्यो मनीषिभिः सर्वदा ज्ञप्तिमात्रः । तदा सर्वैर्मुनिवृत्त्या विभाव्यस्तपस्विभिर्नान्यथा चिंतनीयः

yadīśvaro hṛdi madhye vibhāvyo manīṣibhiḥ sarvadā jñaptimātraḥ | tadā sarvairmunivṛttyā vibhāvyastapasvibhirnānyathā ciṃtanīyaḥ

หากพระผู้เป็นเจ้าพึงถูกบัณฑิตทั้งหลายพิจารณาอยู่เสมอ ณ ศูนย์กลางแห่งดวงใจ ว่าเป็นเพียงความรู้สึกตัวอันบริสุทธิ์เท่านั้น ครั้นแล้วเหล่าตบะพึงภาวนาพระองค์ด้วยจิตแบบฤๅษี และไม่พึงคิดเป็นอย่างอื่น

यदिif
यदि:
Sambandha (Condition/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootयदि (अव्यय)
Formशर्तार्थक अव्यय (conditional particle: if)
ईश्वरःthe Lord
ईश्वरः:
Karma (Object of vibhāvyaḥ/कर्म)
TypeNoun
Rootईश्वर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
हृदिin the heart
हृदि:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootहृद् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन
मध्येin the middle
मध्ये:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootमध्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; ‘हृदि’ इत्यस्य विशेषणवत् (in the middle)
विभाव्यःto be contemplated/meditated upon
विभाव्यः:
Kriya (Obligation/क्रिया)
TypeVerb
Rootवि-भू (धातु) + यत् (कृदन्त; भाव्य)
Formकृत्य-प्रत्ययान्त (gerundive/future passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कर्मणि—‘विचार्यः/ध्यातव्यः’
मनीषिभिःby the wise
मनीषिभिः:
Kartr/Agent (Agent/कर्ता)
TypeNoun
Rootमनीषिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन
सर्वदाalways
सर्वदा:
Adhikarana (Time/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootसर्वदा (अव्यय)
Formकालवाचक क्रियाविशेषण (always)
ज्ञप्तिमात्रःmere consciousness alone
ज्ञप्तिमात्रः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootज्ञप्ति-मात्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; विशेषण—‘ईश्वरः’ (mere awareness/knowledge)
तदाthen
तदा:
Sambandha (Result/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formकाल/परिणामवाचक अव्यय (then)
सर्वैःby all
सर्वैः:
Kartr/Agent (Agent/कर्ता)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन
मुनिवृत्त्याby the sages’ way of life
मुनिवृत्त्या:
Karana (Means/Manner/करण)
TypeNoun
Rootमुनि-वृत्ति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन; साधन/प्रकार (by the conduct of sages)
विभाव्यःto be contemplated
विभाव्यः:
Kriya (Obligation/क्रिया)
TypeVerb
Rootवि-भू (धातु) + यत् (कृदन्त; भाव्य)
Formकृत्य-प्रत्ययान्त (gerundive), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; पुनरुक्तिः—‘ध्यातव्यः’
तपस्विभिःby ascetics
तपस्विभिः:
Kartr/Agent (Agent/कर्ता)
TypeNoun
Rootतपस्विन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन
not
:
Sambandha (Negation/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेधार्थक अव्यय (negation)
अन्यथाotherwise
अन्यथा:
Sambandha (Manner/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअन्यथा (अव्यय)
Formप्रकारवाचक क्रियाविशेषण (otherwise)
चिन्तनीयःto be thought of/considered
चिन्तनीयः:
Kriya (Obligation/क्रिया)
TypeVerb
Rootचिन्त् (धातु) + अनीय (कृदन्त; कृत्य)
Formकृत्य-प्रत्ययान्त (gerundive), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; निषेधेन सह—‘न चिन्तनीयः’

Sadāśiva (Śiva in baṭu/brahmacārin disguise)

Tirtha: Kedāra/Kedāranātha

Type: kshetra

Scene: An ascetic seated in meditation before the Kedāra peaks; within the chest a subtle luminous Śiva-presence as pure light/awareness (not a formed deity), radiating calm; surrounding world fades into stillness.

Ī
Īśvara
S
Sadāśiva
Ś
Śiva

FAQs

Meditate on Śiva within the heart as pure consciousness, maintaining the disciplined inner posture of a sage.

The instruction belongs to Kedārakhaṇḍa, linking inner dhyāna with the sanctity of Kedāra/Kedārnātha.

Meditation (dhyāna) is prescribed—contemplating the Lord as pure awareness, not as a merely external object.