Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 11

सरसस्तीरमासाद्य ते शक्रं चाभ्यवादयन् । दृष्टाः शक्रेम ते सर्वे तदा ह्यप्सु स्थितेन वै

sarasastīramāsādya te śakraṃ cābhyavādayan | dṛṣṭāḥ śakrema te sarve tadā hyapsu sthitena vai

ครั้นถึงฝั่งสระน้ำ พวกเขาก็ถวายบังคมแด่ศักระ แล้วศักระก็ทอดพระเนตรเห็นพวกเขาทั้งหมด เพราะพระองค์ประทับอยู่ในห้วงน้ำจริงๆ

sarasasof the lake
sarasas:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootsarasa (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (Genitive/6th), एकवचन
tīramthe bank
tīram:
Karma (Goal/कर्म)
TypeNoun
Roottīra (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
āsādyahaving reached
āsādya:
Pūrvakāla-kriyā (Prior action/पूर्वकालक्रिया)
TypeIndeclinable
Rootā-√sad (धातु)
Formल्यप्/क्त्वा-समकक्ष अव्यय (gerund)
tethey
te:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; सर्वनाम
śakramŚakra (Indra)
śakram:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootśakra (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
caand
ca:
Sambandha (Conjunction/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formसमुच्चय-निपात (conjunction)
abhyavādayansaluted/greeted
abhyavādayan:
Kriyā (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootabhi-ā-√vad (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect/Past), प्रथम-पुरुष, बहुवचन; परस्मैपदम्
dṛṣṭāḥwere seen
dṛṣṭāḥ:
Kriyā (Passive/result/क्रिया)
TypeVerb
Rootdṛś (धातु)
Formकृदन्त (क्त; past passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; ‘te sarve’ इत्यस्य विधेय
śakreṇaby Śakra
śakreṇa:
Kartṛ (Agent in passive/कर्तृ)
TypeNoun
Rootśakra (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
tethey
te:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
sarveall
sarve:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootsarva (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
tadāthen
tadā:
Kriyā-viśeṣaṇa (Temporal/काल)
TypeIndeclinable
Roottadā (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (adverb of time)
hiindeed
hi:
Sambandha (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Roothi (अव्यय)
Formअवधारण/हेतु-निपात (particle: indeed/for)
apsuin the waters
apsu:
Adhikaraṇa (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootap (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, बहुवचन (वेदिक/प्रचलित रूप)
sthitenastanding/being स्थित
sthitena:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootsthā (धातु)
Formकृदन्त (क्त; past participle), पुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; ‘śakreṇa’ इत्यस्य विशेषण
vaiindeed
vai:
Sambandha (Emphasis/निपात)
TypeIndeclinable
Rootvai (अव्यय)
Formनिपात (emphatic particle)

Lomaharṣaṇa (Sūta) to the sages, by context

Type: kund

Scene: Devas arrive at a tranquil lakeshore and bow; Indra is glimpsed within the waters, half-hidden, emphasizing secrecy and purification.

Ś
Śakra (Indra)
S
Saras (lake)
S
Suras (gods)

FAQs

Water is depicted as a refuge for austerity and purification; humility and approach to the afflicted are also emphasized.

A “saras” (lake) within the Kedārakhaṇḍa setting is referenced; the verse indicates a sacred waterscape tied to expiation.

None explicitly; the imagery supports the theme of staying in water for tapas/expiation.