Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 17

भूतग्रामैश्चतुर्भिश्च नानाभेदैः समन्वितैः । जातं संसारचक्रं च नित्यानित्यविलक्षणम्

bhūtagrāmaiścaturbhiśca nānābhedaiḥ samanvitaiḥ | jātaṃ saṃsāracakraṃ ca nityānityavilakṣaṇam

และจากหมู่ธาตุทั้งสี่ซึ่งประกอบด้วยความแตกต่างหลากหลาย วงล้อแห่งสังสาระจึงบังเกิด—มีลักษณะทั้งนิรันดร์และไม่เที่ยงปะปนกัน

भूतelements, beings
भूत:
Sambandha (Compound member)
TypeNoun
Rootभूत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग, समासपूर्वपद (समासाङ्ग)
ग्रामैःby groups of elements
ग्रामैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootग्राम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण), बहुवचन; समास: भूत-ग्राम (तत्पुरुष: ‘भूतानां ग्रामः/समूहः’)
चतुर्भिःby four
चतुर्भिः:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootचतुर् (संख्याप्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण), बहुवचन
and
:
Avyaya (Conjunction/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
नानाvarious
नाना:
Avyaya (Modifier)
TypeIndeclinable
Rootनाना (अव्यय)
Formप्रकारवाचक-अव्यय (adverbial prefix in compound)
भेदैःwith various distinctions
भेदैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootभेद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण), बहुवचन; समास: नाना-भेद (कर्मधारय: ‘नानाविधाः भेदाः’)
समन्वितैःendowed with, accompanied by
समन्वितैः:
Karana (Instrument/Accompaniment)
TypeAdjective
Rootसमन्वित (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण), बहुवचन; ‘युक्त/combined’
जातम्arisen, come into being
जातम्:
Kriya (Result state/क्रिया-फल)
TypeVerb
Rootजन् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (past passive participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
संसारcycle of worldly existence
संसार:
Sambandha (Compound member)
TypeNoun
Rootसंसार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, समासपूर्वपद (समासाङ्ग)
चक्रम्wheel, cycle
चक्रम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootचक्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; समास: संसार-चक्र (तत्पुरुष: ‘संसारस्य चक्रम्’)
and
:
Avyaya (Conjunction/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
नित्यeternal
नित्य:
Sambandha (Compound member)
TypeAdjective
Rootनित्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, समासपूर्वपद (समासाङ्ग)
अनित्यnon-eternal
अनित्य:
Sambandha (Compound member)
TypeAdjective
Rootअनित्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, समासपूर्वपद (समासाङ्ग)
विलक्षणम्distinct from (both) eternal and non-eternal
विलक्षणम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootविलक्षण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; समास: नित्य-अनित्य-विलक्षण (द्वन्द्वपूर्वपद + तत्पुरुषार्थ: ‘नित्यानित्ययोः विलक्षणम्’)

Gaṇeśa (inferred from the surrounding address to Śiva)

Tirtha: Kedāra/Kedāranātha

Type: kshetra

Scene: A symbolic wheel of saṃsāra formed from elemental motifs (earth, water, fire, air), branching into countless forms; at the center stands a still, luminous witness indicating the nitya amid anitya.

B
Bhūtas (elements)

FAQs

Saṃsāra arises from elemental differentiation; discernment is needed to separate the imperishable truth from perishable appearances.

Kedārakhaṇḍa frames the teaching within Kedāra’s sacred landscape, though the verse itself focuses on metaphysics.

None; the verse is explanatory about the origin and nature of saṃsāra.