Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 75

नानाविधाः कर्मयोगा जटारूपा बिभर्ति सः । वेदत्रयी त्रिनेत्राणि त्रिपुरं त्रिगुणं वपुः

nānāvidhāḥ karmayogā jaṭārūpā bibharti saḥ | vedatrayī trinetrāṇi tripuraṃ triguṇaṃ vapuḥ

พระองค์ทรงธารสรรพวิถีแห่งกรรมโยคะนานาประการเป็นมวยผมชฎา ไตรเวทคือดวงเนตรทั้งสามของพระองค์; ตริปุระคือมหานครสามชั้น; และพระวรกายของพระองค์เองคือไตรคุณ

नानाविधाःof various kinds
नानाविधाः:
Qualifier (विशेषण)
TypeAdjective
Rootनाना + विध (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (नाना-विधाः), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषण
कर्मयोगाःdisciplines/paths of action (karma-yogas)
कर्मयोगाः:
Karman (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकर्मन् + योग (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (कर्म-योगाः), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
जटारूपाःin the form of matted locks
जटारूपाः:
Qualifier (विशेषण)
TypeAdjective
Rootजटा + रूप (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (जटा-रूपाः = जटास्वरूपाः), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषण
बिभर्तिbears/carries
बिभर्ति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootभृ (धातु)
Formलट्, परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
वेदत्रयीthe triad of Vedas
वेदत्रयी:
Karman (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootवेद + त्रयी (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (वेद-त्रयी), स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
त्रिनेत्राणिthree eyes
त्रिनेत्राणि:
Karman (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootत्रि + नेत्र (प्रातिपदिक)
Formद्विगु-समास (त्रि-नेत्राणि), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन
त्रिपुरम्Tripura (the three cities)
त्रिपुरम्:
Karman (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootत्रि + पुर (प्रातिपदिक)
Formद्विगु-समास (त्रि-पुरम्), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
त्रिगुणम्threefold in qualities (three guṇas)
त्रिगुणम्:
Qualifier (विशेषण)
TypeAdjective
Rootत्रि + गुण (प्रातिपदिक)
Formद्विगु-समास (त्रि-गुणम्), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; विशेषण
वपुःbody/form
वपुः:
Karman (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootवपुस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन

Lomaharṣaṇa (Sūta), deduced for Māheśvarakhaṇḍa narration

Scene: Śiva shown with prominent jaṭā (as ‘many karma-yogas’), three eyes glowing with Vedic radiance, subtle triadic motifs (threefold city/Tripura in background), and a body aura divided into three guṇa hues (white/red/black) yet harmonized.

Ś
Śiva
V
Vedas
T
Tripura
T
Triguṇa

FAQs

All spiritual disciplines and cosmic principles are gathered into Śiva; devotion unifies karma, knowledge, and cosmic order.

No tīrtha is specified; the verse is a doctrinal praise using cosmic symbolism.

No explicit ritual; the verse elevates yogic and Vedic elements as aspects of Śiva.