Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 27

जेपुर्जप्यं मुनिवरा व्याधविद्धा मृगा इव । जहुः कांतिं च सूर्याद्या नीहाराश्छांदयन्दिशः

jepurjapyaṃ munivarā vyādhaviddhā mṛgā iva | jahuḥ kāṃtiṃ ca sūryādyā nīhārāśchāṃdayandiśaḥ

เหล่ามุนีผู้ประเสริฐเร่งสวดมนต์ภาวนา ดุจเนื้อทรายถูกนายพรานยิงบาดเจ็บ สุริยะและดวงสว่างอื่นๆ ก็สิ้นรัศมี และหมอกหนาทึบปกคลุมทิศทั้งปวง

जेपुःmuttered, recited
जेपुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√जप् (जपति) (धातु)
Formलिट् (Perfect); प्रथमपुरुष (3rd), बहुवचन; परस्मैपद
जप्यम्(that which is) to be recited; a mantra
जप्यम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootजप्य (प्रातिपदिक) < √जप् (धातु)
Formनपुंसकलिङ्ग; द्वितीया (2nd/द्वितीया), एकवचन; यत्-प्रत्ययान्त (gerundive/भाव्य) = ‘to be recited’; कर्मपदम्
मुनिवराःthe best sages
मुनिवराः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक) + वर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा (1st), बहुवचन; कर्मधारयः (वराः मुनयः) = excellent sages
व्याध-विद्धाःpierced by hunters
व्याध-विद्धाः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootव्याध (प्रातिपदिक) + विद्ध (प्रातिपदिक) < √व्यध्/√विध् (धातु)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा (1st), बहुवचन; क्त-प्रत्ययान्त; समासः तृतीया-तत्पुरुषः (व्याधेन विद्धाः) = pierced by a hunter; विशेषणम् of मृगाः
मृगाःdeer
मृगाः:
Upamana (Standard of comparison/उपमान)
TypeNoun
Rootमृग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा (1st), बहुवचन
इवlike, as
इव:
Sambandha (Comparison marker/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formअव्यय (उपमा-सूचक/particle of comparison)
जहुःabandoned, lost
जहुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√हा (जहाति) (धातु)
Formलिट् (Perfect); प्रथमपुरुष (3rd), बहुवचन; परस्मैपद
कान्तिम्splendour, light
कान्तिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकान्ति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; द्वितीया (2nd), एकवचन
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय (समुच्चय/ conjunction)
सूर्य-आद्याःthe sun and others
सूर्य-आद्याः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसूर्य (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा (1st), बहुवचन; समासः तत्पुरुषः (सूर्यः आदिः येषाम्) = the sun and others
नीहाराःmists, fogs
नीहाराः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनीहार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा (1st), बहुवचन
छादयन्covering
छादयन्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√छद् (छादयति) (धातु)
Formवर्तमानकाले शतृ-प्रत्ययान्त कृदन्त (present active participle); पुंलिङ्ग; प्रथमा (1st), बहुवचन; विशेषणरूपेण कर्तरि = covering
दिशःthe directions
दिशः:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootदिश् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; द्वितीया (2nd), बहुवचन

Narrator (Sūta/Lomaharṣaṇa tradition)

Listener: Pṛthāsuta (addressed in adjacent verse) / epic-audience

Scene: Sages, startled like wounded deer, quicken their japa; the sun’s brilliance fades; mist curtains the horizons, swallowing the directions.

M
Munis (sages)
S
Sun (Sūrya)
L
Luminaries
M
Mist (Nīhāra)

FAQs

In times of cosmic disturbance, the sages respond with japa—showing mantra as a stabilizing dharmic refuge.

No tīrtha is specified; the verse highlights the rishis’ spiritual response rather than a pilgrimage location.

Japa (muttered recitation) is explicitly referenced as the sages’ practice in response to ominous signs.