Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 97

तपांसि तेन तप्तानि शीर्णपर्णादिना चिरम् । सेविता श्रद्धया येन श्रीमती मणिकर्णिका

tapāṃsi tena taptāni śīrṇaparṇādinā ciram | sevitā śraddhayā yena śrīmatī maṇikarṇikā

เขาได้บำเพ็ญตบะเนิ่นนาน ด้วยการดำรงชีพด้วยใบไม้แห้งและสิ่งอื่นทำนองนั้น และด้วยศรัทธาได้ปรนนิบัติรับใช้มณิกรณิกาผู้เป็นสิริมงคล

तपांसिausterities
तपांसि:
Karma/Patient (कर्म)
TypeNoun
Rootतपस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे प्रथमा (1st) बहुवचनम्; कर्म/विषय (things practiced)
तेनby him
तेन:
Kartr (Agent in passive/कर्तृ)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे तृतीया (3rd) एकवचनम्; कर्तृकरणे (agent in passive)
तप्तानिperformed (austerities done)
तप्तानि:
Karma/Patient (कर्म)
TypeAdjective
Rootतप् (धातु) → तप्त (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formभूतकर्मणि कृदन्तः (क्त-प्रत्ययान्त); नपुंसकलिङ्गे प्रथमा (1st) बहुवचनम्; तपांसि इत्यस्य विशेषणम्
शीर्णपर्णादिनाwith withered leaves and the like
शीर्णपर्णादिना:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootशीर्णपर्ण + आदि (प्रातिपदिके)
Formनपुंसकलिङ्गे तृतीया (3rd) एकवचनम्; करणम् (instrumental of means: ‘with/through’)
चिरम्for a long time
चिरम्:
Kala (Time/काल)
TypeIndeclinable
Rootचिरम् (अव्यय)
Formअव्ययम्; कालवाचक क्रियाविशेषणम् (adverb of time)
सेविताserved; attended
सेविता:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootसेव् (धातु) → सेवित (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formभूतकर्मणि कृदन्तः (क्त-प्रत्ययान्त); स्त्रीलिङ्गे प्रथमा (1st) एकवचनम्
श्रद्धयाwith faith
श्रद्धया:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootश्रद्धा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे तृतीया (3rd) एकवचनम्; करणम् (instrumental: with faith)
येनby whom
येन:
Kartr (Agent in passive/कर्तृ)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे तृतीया (3rd) एकवचनम्; कर्तृकरणे (agent in passive)
श्रीमतीglorious; auspicious
श्रीमती:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootश्रीमन्त् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे प्रथमा (1st) एकवचनम्; मणिकर्णिका इत्यस्य विशेषणम्
मणिकर्णिकाMaṇikarṇikā
मणिकर्णिका:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमणिकर्णिका (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे प्रथमा (1st) एकवचनम्; विशेष्य

Skanda (deduced from Kāśīkhaṇḍa dialogue convention)

Tirtha: Maṇikarṇikā

Type: ghat

Listener: Implied audience within Kāśīkhaṇḍa narration

Scene: An ascetic devotee, thin from leaf-diet, seated near the ghāṭa under a tree, performing japa; nearby, Maṇikarṇikā steps and pilgrims; the scene conveys long endurance and faithful service.

M
Maṇikarṇikā

FAQs

Faithful service to a sacred place, supported by self-discipline and austerity, is praised as a high form of dharma.

Maṇikarṇikā in Kāśī.

Tapas (austerity) including simple subsistence (e.g., leaf-diet) and devoted service (sevā) to the tīrtha.