Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 21

दिव्यां चतुर्युगीमित्थं स निनाय तपश्चरन् । चतुर्गुणं दिदृक्षुर्मां परमेण समाधिना

divyāṃ caturyugīmitthaṃ sa nināya tapaścaran | caturguṇaṃ didṛkṣurmāṃ parameṇa samādhinā

ดังนั้นเขาบำเพ็ญตบะอยู่ จึงล่วงกาลทิพย์เท่ากับสี่ยุค ปรารถนาจะเห็นเราเป็นสี่ภาค ด้วยสมาธิอันสูงสุด

दिव्याम्divine
दिव्याम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootदिव्य (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (कर्म), एकवचन; विशेषणम् (fem. acc. sg.)
चतुर्युगīma period of four yugas
चतुर्युगīm:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootचतुर् + युग (प्रातिपदिक; समास)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; तत्पुरुष-समासः (चतुर्युग = four-yuga)
इत्थम्thus
इत्थम्:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootइत्थम् (अव्यय)
Formअव्यय; प्रकारवाचक क्रियाविशेषणम् (adverb: thus/in this manner)
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; सर्वनाम (masc. nom. sg.)
निनायled/spent (time)
निनाय:
Kriyā (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootनी (धातु)
Formलिट्-लकार (परोक्षभूत/Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपदम्
तपःausterity
तपः:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतपस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन (neut. acc. sg.); कर्मरूपेण (object of 'caran')
चरन्practising/performing
चरन्:
Karta (Agent/कर्ता)
TypeVerb
Rootचर् (धातु) + शतृ (कृदन्त)
Formवर्तमानकालिक-कर्तरि शतृ-प्रत्ययान्त कृदन्त; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; सः इति कर्तृविशेषणम् (pres. act. ptc. masc. nom. sg.)
चतुर्गुणम्the fourfold (form/quality)
चतुर्गुणम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootचतुर् + गुण (प्रातिपदिक; समास)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; तत्पुरुष-समासः (fourfold quality/attribute)
दिदृक्षुःwishing to see
दिदृक्षुः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु) + सन् (इच्छार्थक)
Formसन्नन्त-धातु (दिदृक्ष् = to wish to see) से कर्तरि वर्तमानकृदन्त; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कर्तृपद (desiderative agent noun/ptc. masc. nom. sg.)
माम्me
माम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formद्वितीया-विभक्ति, एकवचन; उत्तमपुरुष-सर्वनाम (acc. sg.)
परमेणsupreme
परमेण:
Karaṇa (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootपरम (प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (instr. sg.)
समाधिनाwith meditation/trance
समाधिना:
Karaṇa (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootसमाधि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन (instr. sg.)

Skanda

Tirtha: Kāśī-kṣetra

Type: kshetra

Listener: Agastya / assembled sages (contextual to Kāśīkhaṇḍa dialogues; exact interlocutor not specified in verse)

Scene: A lone ascetic seated in unwavering padmāsana on the banks of the Gaṅgā in Kāśī, surrounded by subtle cosmic markers of four yugas passing—changing skies, cycles of sun and moon—while a radiant fourfold divine presence is envisioned in samādhi.

Y
Yama
S
Samādhi

FAQs

Spiritual vision (darśana) is attained through long perseverance and highest concentration, not mere desire.

Kāśī’s sanctified realm frames the narrative, linking intense tapas with the revelatory power of the sacred place.

Parama-samādhi (supreme meditative absorption) is highlighted as the means for divine vision.