Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 230

वासुदेवश्च शंखारि गदाजलजभृत्सदा । शंखांबुज गदाचक्री ध्येयो नारायणो नृभिः

vāsudevaśca śaṃkhāri gadājalajabhṛtsadā | śaṃkhāṃbuja gadācakrī dhyeyo nārāyaṇo nṛbhiḥ

วาสุเทวะทรงถือสังข์ จักร คทา และดอกบัวอยู่เสมอ; นารายณ์ผู้ประกอบด้วยสังข์ ดอกบัว คทา และจักร พึงเป็นที่เพ่งภาวนาของมนุษย์ทั้งหลาย

वासुदेवःVāsudeva
वासुदेवः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootवासुदेव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
and
:
Sambandha (Conjunction/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयबोधक-निपात (conjunction: ‘and’)
शंखारिःbearing the conch
शंखारिः:
Visheshaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootशंख-आरी (प्रातिपदिक; शंख + आरी/अरि)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; समासः—उपपद-तत्पुरुषः (शंखं धारयति/शंखेन युक्तः)
गदाजलजभृत्bearing mace and lotus
गदाजलजभृत्:
Visheshaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootगदा-जलज-भृत् (प्रातिपदिक; गदा + जलज + भृत्)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; समासः—उपपद-तत्पुरुषः (गदां जलजं च बिभर्ति)
सदाalways
सदा:
Kriya-visheshaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसदा (अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक-अव्यय (adverb: ‘always’)
शंखाम्बुजः(having) conch and lotus
शंखाम्बुजः:
Visheshaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootशंख-अम्बुज (प्रातिपदिक; शंख + अम्बुज)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; समासः—इतरेतर-द्वन्द्वः (शंखश्च अम्बुजं च)
गदाचक्री(having) mace and discus
गदाचक्री:
Visheshaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootगदा-चक्रिन् (प्रातिपदिक; गदा + चक्रिन्)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; समासः—इतरेतर-द्वन्द्वः (गदा च चक्रं च यस्य)
ध्येयःto be meditated upon
ध्येयः:
Vidheyavisheshaṇa (Predicate adjective/विधेय)
TypeAdjective
Rootध्यै (धातु) + यत् (कृदन्त)
Formयत्-प्रत्ययान्त (gerundive/भाव्य), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; विधेय (to be meditated upon)
नारायणःNārāyaṇa
नारायणः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनारायण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
नृभिःby men/people
नृभिः:
Karta (Agent in passive/कर्ता)
TypeNoun
Rootनृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन

Skanda (deduced, Kāśīkhaṇḍa context: Skanda teaching Agastya)

Tirtha: Bindumādhava/Nārāyaṇa (contextual)

Type: temple

Scene: A meditator seated near the Ganga or in a shrine, eyes half-closed; above the heart-lotus appears Vāsudeva/Nārāyaṇa, four-armed, holding conch, discus, mace, and lotus, radiating calm light.

V
Vāsudeva
N
Nārāyaṇa
Ś
Śaṅkha
C
Cakra
G
Gadā
P
Padma

FAQs

Steady contemplation (dhyāna) on Nārāyaṇa’s auspicious form is upheld as a direct spiritual practice.

No specific tīrtha is named; the focus is on Nārāyaṇa-dhyāna within the Kāśī-khaṇḍa teaching flow.

Dhyāna (meditation) on Nārāyaṇa/Vāsudeva bearing śaṅkha, cakra, gadā, and padma.