Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 11

अंडान्निर्गतमात्रेण क्रोधारुणमुखश्रिया । अर्धनिष्पन्नदेहेन शिशुना शापिता प्रसूः

aṃḍānnirgatamātreṇa krodhāruṇamukhaśriyā | ardhaniṣpannadehena śiśunā śāpitā prasūḥ

ทันทีที่ออกจากไข่ ด้วยรัศมีแห่งพักตร์แดงฉานเพราะโทสะ กุมารผู้มีร่างกายยังสำเร็จเพียงครึ่งหนึ่งนั้น ได้สาปมารดาผู้ให้กำเนิด

अण्डात्from the egg
अण्डात्:
Apadana (Source/अपादान)
TypeNoun
Rootअण्ड (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, पञ्चमी (5th/ablative), एकवचनम्
निर्गतमात्रेणby the mere act of having just emerged
निर्गतमात्रेण:
Hetu/Instrument (Cause/means/हेतु-करण)
TypeNoun
Rootनिर् + गम् (धातु) → निर्गत (प्रातिपदिक; क्त) + मात्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः, तृतीया (3rd/instrumental), एकवचनम्; समासः—तत्पुरुषः (निर्गतस्य मात्रम्)
क्रोधारुणमुखश्रियाwith a splendor of a face reddened by anger
क्रोधारुणमुखश्रिया:
Hetu/Instrument (Accompaniment/means/सह-करण)
TypeNoun
Rootक्रोध (प्रातिपदिक) + अरुण (प्रातिपदिक) + मुख (प्रातिपदिक) + श्री (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, तृतीया (3rd/instrumental), एकवचनम्; समासः—तत्पुरुषः (क्रोधेन अरुणं मुखं यस्याः सा श्रीः)
अर्धनिष्पन्नदेहेनwith a half-formed body
अर्धनिष्पन्नदेहेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअर्ध (प्रातिपदिक) + निष्पन्न (प्रातिपदिक; √पद्/पन् क्त) + देह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया (3rd/instrumental), एकवचनम्; समासः—तत्पुरुषः (अर्धं निष्पन्नः देहः यस्य)
शिशुनाby the child
शिशुना:
Kartr-karana (Agent in passive/कर्तृ-करण)
TypeNoun
Rootशिशु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, तृतीया (3rd/instrumental), एकवचनम्
शापिताwas cursed
शापिता:
Kriya (Passive predicate/कर्मणि-क्रिया)
TypeVerb
Rootशप् (धातु) → शापित (प्रातिपदिक; क्त)
Formकृदन्त-भूतकर्मणि (past passive participle); स्त्रीलिङ्गः, प्रथमा (1st/nominative), एकवचनम्; ‘प्रसूः’ इति विशेष्येण सह
प्रसूःthe mother (Vinatā)
प्रसूः:
Karman (Patient/कर्म; in passive construction)
TypeNoun
Rootप्रसू (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, प्रथमा (1st/nominative), एकवचनम्

Skanda (deduced Kāśīkhaṇḍa narrative voice)

Tirtha: Kāśī (contextual frame)

Type: kshetra

Scene: The half-formed child, face flushed red with anger, emerges and immediately utters a curse; Vinatā recoils in grief and fear; the air seems charged with fiery tejas.

V
Vinatā (implied mother)
A
Aruṇa (implied child)

FAQs

Actions driven by impatience can yield suffering and harsh reactions; dharma urges foresight and self-control.

No tīrtha is specified in this verse.

None.