Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 64

सरस्वती रजो रूपा तमोरूपा कलिंदजा । सत्त्वरूपा च गंगात्र नयंति ब्रह्मनिर्गुणम्

sarasvatī rajo rūpā tamorūpā kaliṃdajā | sattvarūpā ca gaṃgātra nayaṃti brahmanirguṇam

ที่นี่สรัสวตีมีสภาวะแห่งรชัส กาลินทชา (ยมุนา) มีสภาวะแห่งตมัส และคงคามีสภาวะแห่งสัตตวะ ทั้งสามร่วมกันนำไปสู่พรหมันผู้ไร้คุณลักษณะ (นิรคุณะ)

सरस्वतीSarasvatī
सरस्वती:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसरस्वती (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
रजः-रूपाhaving the form of rajas
रजः-रूपा:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootरजस् (प्रातिपदिक) + रूप (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; सरस्वती इति विशेष्यस्य विशेषणम्; रजसः रूपा (षष्ठी-तत्पुरुष)
तमः-रूपाhaving the form of tamas
तमः-रूपा:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootतमस् (प्रातिपदिक) + रूप (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; (कलिन्दजा इति) विशेष्यस्य विशेषणम्; तमसः रूपा (षष्ठी-तत्पुरुष)
कलिन्दजाKaliṇdajā (Yamunā)
कलिन्दजा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootकलिन्द (प्रातिपदिक) + जा (जन् धातु, क्तिन्/टाप्-प्रत्ययान्त; ‘born’; प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कलिन्दात् जाता/कलिन्दस्य जा (सम्बन्धे) इति; प्रचलित-नाम (यमुना)
सत्त्व-रूपाhaving the form of sattva
सत्त्व-रूपा:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसत्त्व (प्रातिपदिक) + रूप (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; गङ्गा इति विशेष्यस्य विशेषणम्; सत्त्वस्य रूपा (षष्ठी-तत्पुरुष)
and
:
Sambandha (Conjunction/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्यय (conjunction)
गङ्गाGaṅgā
गङ्गा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootगङ्गा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
त्रhere (in this place)
त्र:
Adhikarana (Locus/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय (locative adverb: ‘here/there’); अत्र इत्यर्थे
नयन्तिlead
नयन्ति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootनी (धातु)
Formलट्-लकार, प्रथमपुरुष, बहुवचन; परस्मैपद; वर्तमानकाल
ब्रह्म-निर्गुणम्the attributeless Brahman
ब्रह्म-निर्गुणम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootब्रह्मन् (प्रातिपदिक) + निर्गुण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; कर्म; ब्रह्म एव निर्गुणम् इति कर्मधारय

Skanda (deduced for Kāśīkhaṇḍa discourse)

Tirtha: Triveṇī-saṅgama (Prayāga)

Type: sangam

Scene: Three river-goddesses meet: Sarasvatī tinted with dynamic red (rajas), Yamunā with deep indigo/black (tamas), Gaṅgā with luminous white/gold (sattva); above them shines a formless, radiant expanse signifying nirguṇa Brahman.

S
Sarasvatī
Y
Yamunā (Kaliṃdajā)
G
Gaṅgā
B
Brahman
P
Prayāga

FAQs

The confluence is presented as a spiritual synthesis: transcending the guṇas through the sacred rivers leads toward nirguṇa realization.

Prayāga’s Triveṇī Saṅgama (Gaṅgā–Yamunā–Sarasvatī).

Implicitly, saṅgama-snāna (bathing at the confluence) as a means toward purification and liberation.