Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 48

यस्य हस्तौ च पादौ च मनश्चैव सुसंयतम् । विद्या तपश्च कीर्तिश्च स तीर्थफलमश्नुते

yasya hastau ca pādau ca manaścaiva susaṃyatam | vidyā tapaśca kīrtiśca sa tīrthaphalamaśnute

ผู้ใดมีมือ เท้า และจิตใจสำรวมดี มีวิทยา ตบะ และเกียรติคุณ ผู้นั้นย่อมเสวยผลแท้จริงแห่งทีรถะ

यस्यwhose
यस्य:
Sambandha (Genitive relation)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, षष्ठी (6th/सम्बन्ध), एकवचन; सम्बन्धबोधक (relative)
हस्तौ(two) hands
हस्तौ:
Karta (Subject-part)
TypeNoun
Rootहस्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा (1st/कर्ता), द्विवचन
and
:
Sambandha (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-निपात
पादौ(two) feet
पादौ:
Karta (Subject-part)
TypeNoun
Rootपाद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा (1st/कर्ता), द्विवचन
and
:
Sambandha (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-निपात
मनःmind
मनः:
Karta (Subject-part)
TypeNoun
Rootमनस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, प्रथमा (1st/कर्ता), एकवचन
and
:
Sambandha (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-निपात
एवindeed
एव:
Sambandha (Emphasis)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारण-निपात (emphatic particle)
सुसंयतम्well-controlled
सुसंयतम्:
Visheshana (Predicate adjective)
TypeAdjective
Rootसु- + संयत (√यम्, धातु; क्त-प्रत्यय)
Formभूतकृदन्त (past passive participle), नपुंसकलिङ्गे, प्रथमा (1st), एकवचन; ‘well-restrained’
विद्याknowledge
विद्या:
Karta (Subject-part)
TypeNoun
Rootविद्या (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, प्रथमा (1st/कर्ता), एकवचन
तपःausterity
तपः:
Karta (Subject-part)
TypeNoun
Rootतपस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, प्रथमा (1st/कर्ता), एकवचन
and
:
Sambandha (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-निपात
कीर्तिःfame; good repute
कीर्तिः:
Karta (Subject-part)
TypeNoun
Rootकीर्ति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, प्रथमा (1st/कर्ता), एकवचन
and
:
Sambandha (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-निपात
सःhe
सः:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा (1st/कर्ता), एकवचन
तीर्थफलम्the fruit of pilgrimage
तीर्थफलम्:
Karma (Object)
TypeNoun
Rootतीर्थ + फल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः ‘तीर्थस्य फलम्’
अश्नुतेattains; enjoys
अश्नुते:
Kriya (Action)
TypeVerb
Rootअश् (धातु)
Formलट् (Present), आत्मनेपद, प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन

Skanda (deduced: Kāśīkhaṇḍa commonly Skanda → Agastya)

Tirtha: Tīrtha-phala (true fruit) defined by adhikāra (fitness)

Type: kshetra

Listener: null

Scene: A disciplined pilgrim walks barefoot with lowered gaze, hands in añjali, mind depicted as a calm lake; behind him, temptations and distractions fade, while the tīrtha shines ahead.

T
Tīrtha-phala

FAQs

The fruit of pilgrimage ripens fully only for the disciplined person—controlled in action, movement, and mind.

No specific site; it defines the eligible pilgrim who truly receives tīrtha-phala.

No single rite; it prescribes saṃyama (restraint), along with vidyā and tapas, as the path to gaining pilgrimage fruit.