Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 7

गोपीचंदननिर्यास लसदंगविलेपनः । तपसा कृशसर्वांगो मूर्तो ज्वलनवज्ज्वलन्

gopīcaṃdananiryāsa lasadaṃgavilepanaḥ | tapasā kṛśasarvāṃgo mūrto jvalanavajjvalan

อวัยวะของท่านส่องประกายด้วยการทาโกปีจันทนะ; ทั้งกายที่ผอมลงด้วยตบะนั้นลุกโพลงดุจไฟที่มีรูปกาย

गोपीचन्दननिर्यासgopī-candana paste/extract
गोपीचन्दननिर्यास:
Sambandha (Apposition/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootगोपी (प्रातिपदिक) + चन्दन (प्रातिपदिक) + निर्यास (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; तत्पुरुषः (गोपीचन्दनस्य निर्यासः)
लसदङ्गविलेपनःwhose body-anointing was shining
लसदङ्गविलेपनः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootलसत् (लस् धातु-कृदन्त, शतृ) + अङ्ग (प्रातिपदिक) + विलेपन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; तत्पुरुषः (अङ्गेषु विलेपनं लसत् यस्य)
तपसाby austerity
तपसा:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootतपस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, तृतीया-विभक्तिः (करण), एकवचनम्
कृशसर्वाङ्गःthin in all limbs
कृशसर्वाङ्गः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootकृश (प्रातिपदिक) + सर्व (प्रातिपदिक) + अङ्ग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; बहुव्रीहिः (कृशानि सर्वाणि अङ्गानि यस्य)
मूर्तःembodied
मूर्तः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमूर्त (प्रातिपदिक/कृदन्त)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; ‘embodied/manifest’
ज्वलनवत्like fire
ज्वलनवत्:
Upamana (Standard of comparison/उपमान)
TypeAdjective
Rootज्वलन (प्रातिपदिक) + वत् (मतुप्-तद्धित)
Formअव्ययवत्-प्रयोगः (उपमान-विशेषणम्), पुंलिङ्गे प्रथमा एकवचनम्; ‘like fire’
ज्वलन्blazing
ज्वलन्:
Karta (Agent as participle/कर्ता)
TypeVerb
Rootज्वल् (धातु)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमान-कृदन्तम् (present participle), पुंलिङ्गे प्रथमा एकवचनम्; ‘blazing’

Skanda (deduced, Kāśīkhaṇḍa narrative frame)

Tirtha: Dvārakā (contextual)

Type: kshetra

Scene: Close view of Nārada: limbs gleaming with gopīcandana paste; body lean from austerity; an aura like flame surrounds him, suggesting tapas-tejas.

N
Nārada
G
Gopīcandana

FAQs

Austerity and devotion transform the practitioner—inner tapas becomes visible as spiritual radiance and purity.

No single tīrtha is praised in this verse; it characterizes Nārada as he moves through sacred geography within the Purāṇic narrative.

Implicitly, it references devotional anointing with gopī-candana, a Vaiṣṇava practice, but gives no formal injunction.