Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 19

तैर्जलैः स्नापयांचक्रे त्वत्स्पृष्टैरन्यदेहिभिः । तुषारैर्जाड्यविधुरैर्जंजपूकौघहारिभिः

tairjalaiḥ snāpayāṃcakre tvatspṛṣṭairanyadehibhiḥ | tuṣārairjāḍyavidhurairjaṃjapūkaughahāribhiḥ

เขาได้ประกอบพิธีสรงด้วยสายน้ำนั้น—ซึ่งเหล่าสัตว์ผู้มีร่างอื่นแตะต้องมิได้; แต่เมื่อถูกสัมผัสด้วยพระองค์แล้ว ก็ประหนึ่งน้ำค้างเย็นที่ขจัดความทึบชาและไล่ฝูงยุงให้สิ้นไป

तैःwith those
तैः:
Karana (Instrument/करणम्)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः (करण/सह), बहुवचनम्; सर्वनाम-विशेषणम् (with those)
जलैःwith waters
जलैः:
Karana (Instrument/करणम्)
TypeNoun
Rootजल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्
स्नापयाम्(he) caused to bathe
स्नापयाम्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootस्ना (धातु) + णिच् (causative)
Formलिट्-लकारः (परिपूर्णभूत/Perfect), प्रथमपुरुषः, एकवचनम्; णिजन्त-धातोः रूपम् (caused to bathe)
चक्रेdid / performed
चक्रे:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formलिट्-लकारः (परिपूर्णभूत/Perfect), प्रथमपुरुषः, एकवचनम्; आत्मनेपदम्
त्वत्स्पृष्टैःtouched by you
त्वत्स्पृष्टैः:
Karana (Instrument/करणम्)
TypeAdjective
Rootत्वद् (सर्वनाम) + स्पृष्ट (कृदन्त; √स्पृश्)
Formतत्पुरुष-समासः (त्वया स्पृष्टाः); पुं/नपुंसकलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; भूतकृदन्तः (क्त)
अन्यदेहिभिःby other embodied beings
अन्यदेहिभिः:
Sahakari (Associate/सह)
TypeNoun
Rootअन्य (प्रातिपदिक) + देहिन् (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समासः (अन्यः देही); पुंलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्
तुषारैःwith dews / frost
तुषारैः:
Karana (Instrument/करणम्)
TypeNoun
Rootतुषार (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्
जाड्यविधुरैःdispelling dullness
जाड्यविधुरैः:
Karana (Instrument/करणम्)
TypeAdjective
Rootजाड्य (प्रातिपदिक) + विधुर (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समासः (जाड्येन विधुराः = free from dullness); पुं/नपुंसकलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्
जंजपूकौघहारिभिःremoving swarms of leeches
जंजपूकौघहारिभिः:
Karana (Instrument/करणम्)
TypeAdjective
Rootजंजपूक (प्रातिपदिक) + ओघ (प्रातिपदिक) + हारिन् (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समासः (जंजपूकानाम् ओघं हरन्ति ये); पुंलिङ्गे तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्

Skanda (deduced: Kāśīkhaṇḍa commonly Skanda → Agastya)

Tirtha: Kāśī-kṣetra tīrtha-jala (Gaṅgā/Manikarnikā-associated sanctified waters, implied)

Type: kshetra

Scene: A devotee performs abhiṣeka/snāpana with cool, dew-like sacred water that seems to shimmer; the atmosphere suggests the dispersal of lethargy and tiny swarming pests, symbolizing inner distractions fleeing.

Ś
Śiva-liṅga
T
Tīrtha-jala

FAQs

Contact with the divine transforms even the inaccessible into grace-filled purification—Śiva’s touch makes the waters liberating.

Kāśī’s sacred water-source used for liṅga-snapana, depicted as extraordinarily potent and protected.

Snapana/abhiṣeka using the specially manifested tīrtha waters.