Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 56

पद्भ्यां न पद्यते चान्यदृते भूतेश्वराजिरात् । द्रष्टुं रूपांतरं तस्य वीक्षणेन विचक्षणे

padbhyāṃ na padyate cānyadṛte bhūteśvarājirāt | draṣṭuṃ rūpāṃtaraṃ tasya vīkṣaṇena vicakṣaṇe

ด้วยเท้าของเขา เขาไม่ก้าวไปที่ใดอื่น—นอกจากลานของภูเตศวร; และด้วยดวงตาอันรู้เท่าทัน เขาไม่อาจทนมองรูปอื่นใดได้

पद्भ्याम्with (his) two feet
पद्भ्याम्:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootपद् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3), द्विवचन
not
:
Pratishedha (Negation/निषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-निपातः
पद्यतेis attained/approached
पद्यते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootपद् (धातु)
Formलट् (वर्तमान), प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपदम्
and
:
Samuccaya (Conjunction/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-निपातः (conjunction)
अन्यत्anything else
अन्यत्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअन्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन
ऋतेexcept
ऋते:
Nishedha/Apavada (Exception/अपवाद)
TypeIndeclinable
Rootऋते (अव्यय)
Formअपवादार्थक-अव्ययम् (except/without), पञ्चम्यर्थे
भूतेश्वराजिरात्from the courtyard of Bhūteśvara (Śiva)
भूतेश्वराजिरात्:
Apadana (Ablative/अपादान)
TypeNoun
Rootभूत-ईश्वर-अजिर (प्रातिपदिक; भूत + ईश्वर + अजिर)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी (5), एकवचन; बहुपद-तत्पुरुषः—‘भूतेश्वरस्य अजिरम्’ (भूतेश्वर = शिव)
द्रष्टुम्to see
द्रष्टुम्:
Prayojana (Purpose/प्रयोजन)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formतुमुन्-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (infinitive)
रूपान्तरम्another form
रूपान्तरम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootरूप-अन्तर (प्रातिपदिक; रूप + अन्तर)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; तत्पुरुषः
तस्यof him
तस्य:
Shashthi-sambandha (Genitive/षष्ठी)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसक, षष्ठी (6), एकवचन
वीक्षणेनby seeing/with a glance
वीक्षणेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootवीक्षण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3), एकवचन
विचक्षणेO discerning one
विचक्षणे:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeAdjective
Rootविचक्षण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (8), एकवचन; विशेषण-रूपेण सम्बोधनम्

Skanda (deduced: Kāśīkhaṇḍa commonly Skanda speaking to Agastya)

Tirtha: Bhūteśvara (Kāśī)

Type: temple

Scene: A determined pilgrim walks past worldly attractions and turns only into Bhūteśvara’s courtyard; his gaze refuses other forms, fixing on the liṅga and the temple threshold.

B
Bhūteśvara (Śiva)
K
Kāśī (Vārāṇasī)

FAQs

A perfected devotee’s movement and attention become anchored in Śiva alone.

Bhūteśvara in Kāśī—presented as the devotee’s sole chosen precinct.

Pilgrimage-like discipline is implied: going to Śiva’s precinct for darśana, avoiding aimless wandering.