Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 78

शशकैर्मशकैः काश्यां यत्पदं हेलयाप्यते । तत्पदं नाप्यतेऽन्यत्र योगयुक्त्यापि योगिभिः

śaśakairmaśakaiḥ kāśyāṃ yatpadaṃ helayāpyate | tatpadaṃ nāpyate'nyatra yogayuktyāpi yogibhiḥ

ฐานะทางจิตวิญญาณที่ในกาศี แม้สัตว์เล็กน้อยอย่างกระต่ายและยุงก็ได้มาอย่างง่ายดาย แม้เพียงโดยไม่ใส่ใจนัก ฐานะนั้นที่อื่นแม้โยคีผู้ประกอบโยคะอย่างเคร่งครัดก็ไม่อาจบรรลุได้

शशकैःby hares/rabbits
शशकैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootशशक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन
मशकैःby mosquitoes
मशकैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootमशक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन
काश्याम्in Kāśī
काश्याम्:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootकाशी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन
यत्which
यत्:
Sambandha (Relative determiner/सम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; सम्बन्ध-प्रयोग (relative)
पदम्state; position; goal
पदम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपद (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
हेलयाcasually; in play
हेलया:
Karana (Manner/करण)
TypeNoun
Rootहेला (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन; साधन/रीति
अप्यतेis attained
अप्यते:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootआप् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), कर्मणि-प्रयोग (Passive), प्रथमपुरुष, एकवचन
तत्that
तत्:
Sambandha (Correlative determiner/सम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; निर्देशक (correlative)
पदम्state; goal
पदम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपद (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
not
:
Negation (निषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-निपात
अप्यतेis attained
अप्यते:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootआप् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), कर्मणि-प्रयोग (Passive), प्रथमपुरुष, एकवचन
अन्यत्रelsewhere
अन्यत्र:
Adverbial (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootअन्यत्र (अव्यय)
Formदेश-अव्यय = adverb
योगयुक्त्याby yogic method
योगयुक्त्या:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootयोग (प्रातिपदिक) + युक्ति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन; तत्पुरुष (योगस्य युक्तिः)
अपिeven
अपि:
Emphasis (अवधारण)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formसमुच्चय/अवधारण-अव्यय = particle (‘even/also’)
योगिभिःby yogis
योगिभिः:
Karana/Agent in passive (कर्तृ/करण)
TypeNoun
Rootयोगिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन

Skanda (deduced: Kāśīkhaṇḍa commonly Skanda → Agastya)

Tirtha: Kāśī (Avimukta-kṣetra)

Type: kshetra

Scene: Tiny creatures (hare, mosquito) near a Kāśī ghāṭa step touch the sacred ground; a luminous path rises from the kṣetra. In the distance, austere yogins in forests strive yet remain outside that radiance.

K
Kāśī
Y
Yogins

FAQs

In a supreme tīrtha like Kāśī, divine grace linked to sacred geography can surpass even arduous yogic striving elsewhere.

Kāśī (Vārāṇasī), presented as uniquely potent for attaining the highest spiritual state.

No direct ritual is prescribed; the verse contrasts effortless attainment in Kāśī with rigorous yogic discipline elsewhere.