Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 83

तदातदेति त्वं ब्रूया नाथेदानीं स निर्गतः । अधीत्याध्ययनार्थं च द्वित्रैर्मित्रैः सयुग्बहिः

tadātadeti tvaṃ brūyā nāthedānīṃ sa nirgataḥ | adhītyādhyayanārthaṃ ca dvitrairmitraiḥ sayugbahiḥ

“ท่านเอาแต่กล่าวว่า ‘คราวนั้น คราวนั้น’ แต่บัดนี้นะท่านหญิง เขาได้ออกไปแล้ว—พร้อมสหายสองหรือสามคน—หลังจากศึกษา เพื่อมุ่งสู่บทเรียนต่อไป ภายนอกนั้น”

तदाthen
तदा:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (temporal adverb)
तदाat that time (repeated)
तदा:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formपुनरुक्त-कालवाचक-अव्यय
इतिthus
इति:
Sambandha (Link/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउद्धरणार्थक-अव्यय (quotative)
त्वम्you
त्वम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; सर्वनाम
ब्रूयाःyou should say
ब्रूयाः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootब्रू (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), मध्यमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
नाथO lord/dear (address)
नाथ:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootनाथ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (8th/Vocative), एकवचन
इदानीम्now
इदानीम्:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootइदानीम् (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (temporal adverb)
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; सर्वनाम
निर्गतःhas gone out/departed
निर्गतः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootनिर् + गम् (धातु) + गत (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formभूतकृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; (predicate participle)
अधीत्यhaving studied
अधीत्य:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootअधि + इ (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्यय (gerund/absolutive)
अध्ययनार्थम्for the purpose of study
अध्ययनार्थम्:
Prayojana (Purpose/प्रयोजन)
TypeNoun
Rootअध्ययन + अर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; चतुर्थी-तत्पुरुषः (अध्ययनस्य अर्थः/अर्थम् = for the purpose of study)
and
:
Sambandha (Link/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्यय (conjunction)
द्वित्रैःwith two or three
द्वित्रैः:
Sahakari (Accompaniment/सहकारी)
TypeAdjective
Rootद्वि + त्रि (संख्याप्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन; इतरेतर-द्वन्द्वः (द्वौ च त्रयश्च)
मित्रैःwith friends
मित्रैः:
Sahakari (Accompaniment/सहकारी)
TypeNoun
Rootमित्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन
सयुग्together/with a companion
सयुग्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस + युग् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण (सम्-उपसर्गार्थे 'सह' = together)
बहिःoutside
बहिः:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootबहिः (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय (adverb of place)

Dīkṣita

Tirtha: Kāśī

Type: kshetra

Listener: Wife

Scene: The wife explains the boy went out with two or three friends after studying; the father’s suspicion grows; the doorway frames the outside world as morally ambiguous.

D
Dīkṣita
S
son (tanaya)
F
friends (mitra)

FAQs

Study (adhyayana) is affirmed as a dharmic pursuit, and truthful clarity in speech is expected within family life.

Kāśī is the broader sacred canvas of the Kāśī-khaṇḍa; this verse itself is not a tīrtha-stuti.

None; the verse mentions adhyayana (study) as an activity.