Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 5

इतिहासं महापुण्यं सर्वपातकनाशनम् । सुतीक्ष्णनामा विप्रेंद्रो मुनिर्नियतमानसः

itihāsaṃ mahāpuṇyaṃ sarvapātakanāśanam | sutīkṣṇanāmā vipreṃdro munirniyatamānasaḥ

นี่คืออิติหาสะอันศักดิ์สิทธิ์ยิ่ง มีบุญใหญ่ ทำลายบาปทั้งปวง มีมุนีพราหมณ์ผู้เลิศนามว่า สุทีักษณะ ผู้มีจิตตั้งมั่นในวินัยและสำรวม

इतिहासम्history; sacred narrative
इतिहासम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootइतिहास (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (कर्म), एकवचन; accusative singular
महापुण्यम्greatly meritorious
महापुण्यम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहापुण्य (प्रातिपदिक: महा + पुण्य)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; adjective agreeing with इतिहासम्
सर्वपातकनाशनम्destroyer of all sins
सर्वपातकनाशनम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्वपातकनाशन (प्रातिपदिक: सर्व + पातक + नाशन)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; adjective agreeing with इतिहासम्
सुतीक्ष्णनामा(one) named Sutīkṣṇa
सुतीक्ष्णनामा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसुतीक्ष्ण-नामन् (प्रातिपदिक; नामन्-शब्द)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; bahuvrīhi-like usage ‘having the name Sutīkṣṇa’ (नामन्-प्रातिपदिक)
विप्रेन्द्रःchief of Brahmins
विप्रेन्द्रः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootविप्रेन्द्र (प्रातिपदिक: विप्र + इन्द्र)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
मुनिःsage
मुनिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
नियतमानसःwith disciplined mind
नियतमानसः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनियत-मानस (प्रातिपदिक: नियत + मानस)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; adjective qualifying मुनिः/विप्रेन्द्रः

Sūta (narrative voice)

Tirtha: Setukṣetra (Setu)

Type: kshetra

Scene: A serene ascetic introduction: Sutīkṣṇa, a venerable brāhmaṇa-sage with controlled mind, seated in contemplation as the sacred history begins in the Setu region.

S
Sutīkṣṇa

FAQs

Purāṇic sacred histories are presented as intrinsically purifying, and saintly exemplars model disciplined life for seekers.

The verse introduces the itihāsa; the associated tīrtha-context is developed in the surrounding Rāma-tīrtha/Raghunātha-saras narrative.

No direct ritual here; it introduces a purifying narrative and the sage Sutīkṣṇa.