Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 9

एवमुक्तस्ततोगस्त्यो विन्ध्याद्रिं स निगृह्य च । पादाक्रमणमात्रेण समीकुर्वन्महीतलम्

evamuktastatogastyo vindhyādriṃ sa nigṛhya ca | pādākramaṇamātreṇa samīkurvanmahītalam

ครั้นถูกกล่าวดังนั้น ฤๅษีอคัสตยะก็ทรงข่มภูเขาวินธยะไว้ และด้วยเพียงระยะก้าวแห่งบาทา ก็ทรงปรับพื้นพิภพที่ขรุขระให้ราบเสมอ

एवम्thus
एवम्:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial modifier/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootएवम् (अव्यय)
Formअव्यय; प्रकारवाचक-क्रियाविशेषण (adverb of manner): "thus"
उक्तःhaving been addressed / spoken to
उक्तः:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootवच् (धातु) + क्त (कृदन्त-प्रत्यय)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (past passive participle); पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; विशेषण (qualifying)
ततःthen
ततः:
Kriyāviśeṣaṇa (Temporal adverb/कालवाचक)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; काल/क्रमवाचक (then/thereafter)
अगस्त्यःAgastya (sage)
अगस्त्यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअगस्त्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
विन्ध्याद्रिम्the Vindhya mountain
विन्ध्याद्रिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootविन्ध्य + अद्रि (प्रातिपदिक-द्वय)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (विन्ध्यस्य अद्रिः)
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; सर्वनाम
निगृह्यhaving restrained
निगृह्य:
Kriyā (Gerundial action/पूर्वक्रिया)
TypeIndeclinable
Rootनि + ग्रह् (धातु) + ल्यप् (कृदन्त-अव्यय)
Formक्त्वान्त/ल्यबन्त अव्यय (absolutive/gerund); पूर्वकालिक क्रिया (having restrained)
and
:
Sambandha (Connector/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयबोधक (conjunction)
पादाक्रमणमात्रेणby mere stepping
पादाक्रमणमात्रेण:
Karaṇa (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootपाद + आक्रमण + मात्र (प्रातिपदिक-त्रय)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन; तत्पुरुष-समासः (पादस्य आक्रमणम्; तस्य मात्रम्)
समीकुर्वन्making level / flattening
समीकुर्वन्:
Karta (Agent as participle/कर्ता)
TypeVerb
Rootसम् + ई + कृ (धातु) + शतृ (कृदन्त)
Formवर्तमानकालिक कृदन्त (present active participle, शतृ); पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; कर्तरि प्रयोग
महीतलम्the surface of the earth
महीतलम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootमही + तल (प्रातिपदिक-द्वय)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; तत्पुरुषः (मही-तलम् = earth-surface)

Skanda (deduced, Setukhaṇḍa narration)

Scene: Agastya, small in stature yet radiant, stands before the towering Vindhya; the mountain bows/halts as the sage steps forward, his footprints symbolically smoothing the earth into a level path.

A
Agastya
V
Vindhya

FAQs

Self-mastery and dharmic power (tapas) can harmonize even the forces of nature when guided by righteous purpose.

The verse sets narrative groundwork within Setukhaṇḍa; the specific tīrtha is not named in this shloka.

No direct rite is prescribed here; it describes Agastya’s act of curbing the Vindhya.