Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 50

शरीरे यत्कृतं पापं नानाजन्मांतरेष्वपि । प्रायश्चितं हि सर्वेषामेतत्क्षेत्र परं स्मृतम्

śarīre yatkṛtaṃ pāpaṃ nānājanmāṃtareṣvapi | prāyaścitaṃ hi sarveṣāmetatkṣetra paraṃ smṛtam

บาปใดที่กระทำด้วยกาย แม้ข้ามผ่านหลายชาติภพ กษेत्रอันศักดิ์สิทธิ์นี้ได้รับการจดจำว่าเป็นการชดใช้บาป (ปรายัศจิตตะ) อันสูงสุดสำหรับทุกผู้

शरीरेin the body
शरीरे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootशरीर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative), एकवचन (Singular)
यत्whatever which
यत्:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootयत् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन (Singular); सम्बन्धक (relative)
कृतम्done, committed
कृतम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootकृत (कृदन्त; √कृ धातु)
Formभूतकृदन्त (past participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन (Singular); ‘पापम्’ इत्यस्य विशेषणम्
पापम्sin
पापम्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootपाप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन (Singular)
नानाvarious, many
नाना:
Visheshana (विशेषण)
TypeIndeclinable
Rootनाना (अव्यय/विशेषण-प्रयोग)
Formप्रकारवाचक-अव्यय (indeclinable used adjectivally: ‘various’)
जन्मान्तरेषुin other births
जन्मान्तरेषु:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootजन्म (प्रातिपदिक) + अन्तर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative), बहुवचन (Plural)
अपिeven, also
अपि:
Nipata (निपात)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formसमुच्चय/अपि-कारार्थक अव्यय (particle: also/even)
प्रायश्चितम्expiation, atonement
प्रायश्चितम्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootप्रायश्चित्त (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन (Singular)
हिindeed, for
हि:
Nipata (निपात)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formहेतौ/निश्चयार्थक-अव्यय (particle: indeed/for)
सर्वेषाम्of all (people)
सर्वेषाम्:
Shashthi-sambandha (षष्ठीसम्बन्ध)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसक-प्रयोग, षष्ठी-विभक्ति (Genitive), बहुवचन (Plural)
एतत्this
एतत्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootएतत् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन (Singular)
क्षेत्रम्holy place/field (sacred region)
क्षेत्रम्:
Predicate/Complement (पूरक)
TypeNoun
Rootक्षेत्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन (Singular); ‘एतत्’ इत्यस्य विशेष्य-भावेन
परम्supreme, highest
परम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन (Singular); ‘क्षेत्रम्’ इत्यस्य विशेषणम्
स्मृतम्is regarded/considered
स्मृतम्:
Kriya (क्रिया; कर्मणि-भाव)
TypeAdjective
Rootस्मृत (कृदन्त; √स्मृ धातु)
Formभूतकृदन्त (past participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन (Singular); विधेय-विशेषणम् (is considered)

Narrator (or continuing instruction within the māhātmya; speaker not explicit in verse)

Tirtha: Dharmāraṇya (contextual identification)

Type: kshetra

Scene: A pilgrim (or the king and followers) stands at the threshold of the sacred region; a luminous aura pervades the forest/kshetra; symbolic dark stains (sins) dissolve into light as the kṣetra is praised as supreme expiation.

D
Dharmāraṇya (implied by immediate context: etat-kṣetra)

FAQs

Sacred geography functions as grace: a consecrated kṣetra is portrayed as a powerful means of karmic purification beyond ordinary effort.

“This kṣetra” refers to Dharmāraṇya in the immediate section context.

No single act is specified here; the verse asserts the kṣetra itself as a supreme prāyaścitta (expiatory means), implying pilgrimage/residence/observance there.