Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 10

हरते सकलं पापं तस्मिंस्तीर्थे स्थितस्य सः । मुक्तिदं मोक्षकामानां धनदं च धनार्थिनाम् । आयुर्दं सुखद चैव सर्वकामफलप्रदम्

harate sakalaṃ pāpaṃ tasmiṃstīrthe sthitasya saḥ | muktidaṃ mokṣakāmānāṃ dhanadaṃ ca dhanārthinām | āyurdaṃ sukhada caiva sarvakāmaphalapradam

สำหรับผู้พำนัก ณ ทีรถะนั้น พระองค์ทรงขจัดบาปทั้งสิ้น ประทานโมกษะแก่ผู้ใฝ่หลุดพ้น ประทานทรัพย์แก่ผู้ปรารถนาทรัพย์ ให้ทั้งอายุยืนและความสุข พร้อมทั้งประทานผลแห่งความปรารถนาอันชอบธรรมทุกประการ

हरतेremoves
हरते:
Kriyā (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Root√हृ (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; आत्मनेपदम्
सकलम्entire
सकलम्:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसकल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; विशेषण
पापम्sin
पापम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपाप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
तस्मिन्in that
तस्मिन्:
Adhikaraṇa (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; सर्वनाम
तीर्थेin the tīrtha
तीर्थे:
Adhikaraṇa (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन
स्थितस्यof (one) staying
स्थितस्य:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeAdjective
Root√स्था (धातु) → स्थित (कृदन्त/क्त)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त; (स्थितस्य = of one who is staying)
सःhe/that (tīrtha)
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; सर्वनाम
मुक्तिदम्giver of liberation
मुक्तिदम्:
Viśeṣaṇa (Predicate qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमुक्ति (प्रातिपदिक) + द (प्रातिपदिक; √दा-समर्थ)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; समासः—उपपद-तत्पुरुष (मुक्तिं ददाति इति)
मोक्षकामानाम्of those desiring liberation
मोक्षकामानाम्:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootमोक्ष (प्रातिपदिक) + काम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), बहुवचन; समासः—षष्ठी-तत्पुरुष (मोक्षस्य कामः)
धनदम्giver of wealth
धनदम्:
Viśeṣaṇa (Predicate qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootधन (प्रातिपदिक) + द (प्रातिपदिक; √दा-समर्थ)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; उपपद-तत्पुरुष (धनं ददाति इति)
and
:
Sambandha (Connector/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयार्थक-निपात (conjunction)
धनार्थिनाम्of wealth-seekers
धनार्थिनाम्:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootधन (प्रातिपदिक) + अर्थिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), बहुवचन; समासः—तत्पुरुष (धनम् अर्थयते इति)
आयुःदम्giver of long life
आयुःदम्:
Viśeṣaṇa (Predicate qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootआयुस् (प्रातिपदिक) + द (प्रातिपदिक; √दा-समर्थ)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; उपपद-तत्पुरुष (आयुः ददाति इति)
सुखदम्giver of happiness
सुखदम्:
Viśeṣaṇa (Predicate qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसुख (प्रातिपदिक) + द (प्रातिपदिक; √दा-समर्थ)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; उपपद-तत्पुरुष
and
:
Sambandha (Connector/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयार्थक-निपात
एवindeed
एव:
Sambandha (Emphasis/अवधारण)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय; अवधारणार्थक-निपात (emphatic particle)
सर्वकामफलप्रदम्bestower of the fruits of all desires
सर्वकामफलप्रदम्:
Viśeṣaṇa (Predicate qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक) + काम (प्रातिपदिक) + फल (प्रातिपदिक) + प्रद (प्रातिपदिक; √दा-समर्थ)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; समासः—तत्पुरुष (सर्वेषां कामानां फलम् प्रददाति इति)

Skanda (deduced from Skanda Purāṇa narrative context; exact speaker not in snippet)

Type: kshetra

Scene: Pilgrims residing near a Viṣṇu shrine by a sacred waterbody; the deity’s invisible grace depicted as light removing dark ‘pāpa’ clouds; symbols of mokṣa (upward path), wealth (kalasha), longevity (amṛta).

H
Hari
M
Mokṣa
D
Dhana
Ā
Āyus

FAQs

Divine presence at a tīrtha is portrayed as both purifying (destroying sin) and fulfilling (granting liberation and worldly well-being).

The Dharmāraṇya tīrtha of this chapter—praised as a place where Hari’s grace is immediately accessible.

Tīrtha-vāsa (staying/abiding at the holy place) is highlighted as a meritorious practice, alongside the implied acts of worship and bathing in the surrounding verses.