Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 87

ते धन्या मानुषे लोके वन्द्या हि भुवि मानवाः । ये वसन्ति सदाकालं पादपद्माश्रया हरेः

te dhanyā mānuṣe loke vandyā hi bhuvi mānavāḥ | ye vasanti sadākālaṃ pādapadmāśrayā hareḥ

ชนเหล่านั้นเป็นผู้มีบุญในโลกมนุษย์ และแท้จริงควรแก่การนอบน้อมบนแผ่นดิน—ผู้ซึ่งพำนักเสมอในที่พึ่งแห่งบาทบัวของพระหริ

तेthey
ते:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन — ‘ते’ (they)
धन्याःblessed
धन्याः:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootधन्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन — ‘धन्याः’ (blessed), ‘ते’ इति विशेषणम्
मानुषेhuman
मानुषे:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootमानुष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन — ‘मानुषे’ (human), ‘लोके’ इति विशेषणम्
लोकेin the world
लोके:
Adhikarana (Location)
TypeNoun
Rootलोक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन — ‘लोके’ (in the world)
वन्द्याःworthy of reverence
वन्द्याः:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootवन्द्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन — ‘वन्द्याः’ (worthy of reverence), ‘ते’ इति विशेषणम्
हिindeed
हि:
Discourse particle (Nipata)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formअव्यय (निपात/अवधारण) — ‘indeed, surely’
भुविon earth
भुवि:
Adhikarana (Location)
TypeNoun
Rootभू (प्रातिपदिक: भुव्/भू)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन — ‘भुवि’ (on earth)
मानवाःmen
मानवाः:
Apposition (to ‘ते’)
TypeNoun
Rootमानव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन — ‘मानवाः’ (men)
येwho
ये:
Karta (Subject of relative clause)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन — ‘ये’ (who)
वसन्तिlive, dwell
वसन्ति:
Kriya (Action)
TypeVerb
Rootवस् (धातु)
Formलट्-लकार (present), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, बहुवचन — ‘वसन्ति’ (dwell/live)
सदाकालम्always
सदाकालम्:
Adverbial (Time)
TypeIndeclinable
Rootसदा + काल (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाव-समास, क्रियाविशेषण — ‘सदाकालम्’ (at all times)
पादपद्माश्रयाःtaking refuge in (his) lotus-feet
पादपद्माश्रयाः:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootपाद + पद्म + आश्रय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन — ‘पादपद्मम् आश्रयः’ (those who take refuge in the lotus-feet); ‘ये’ इति विशेषणम्
हरेःof Hari
हरेः:
Sambandha (Genitive)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन — ‘हरेः’ (of Hari)

Unspecified

Scene: A devotee seated in meditation by the river, mentally clinging to Hari’s lotus-feet; a subtle vision of Viṣṇu’s feet (padma) appears above, radiating light; onlookers bow in reverence.

H
Hari (Viṣṇu)

FAQs

True blessedness is unwavering refuge in God—constant devotion makes one worthy of honor.

While the chapter is set in Revākhaṇḍa tīrtha context, this verse emphasizes the inner pilgrimage of bhakti—refuge in Hari—beyond mere geography.

Not a ritual act, but a devotional discipline: continual śaraṇāgati (refuge) at Hari’s lotus feet.